Stejně jako člověk mohou i rostliny trpět nemocemi. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby zkoumají, které odrůdy jsou proti různým nemocem odolné, aniž by se na ně musely aplikovat chemické ochranné postřiky.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
V důsledku ruské agrese a blokády ukrajinských přístavů je v ohrožení globální plán na ukončení hladomoru do konce tohoto desetiletí. Počet lidí, kteří čelí chronickému hladu, se vyšplhal na 735 milionů, tedy asi 9 procent světové populace. Příčiny a důsledky tohoto nárůstu vysvětluje reportáž pořadu Horizont ČT24 (2023). V druhé části pořadu Luboš Smutka (ČZU) vysvětluje, jaký dopad má válka na Ukrajině na produkci a export potravin.
Stručné vyprávění o tom, kde a jak obilí roste a jak se zpracovává.
Většina produktů z mouky je z pšenice. Dříve se však pěstovalo více druhů obilnin, které jsou mnohdy zdravější nebo třeba neobsahují lepek. Proto se dnes spousta starých obilnin, jako je pohanka, čirok, proso nebo amarant, začíná opět pěstovat ve velkém. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby se tyto obilniny pěstují a zkoumají. Jak to dělají?
Tato pasáž se věnuje obilovinám. Děti se dozvědí, jak se pěstuje a zpracovává obilí.
13 510
758
4 602
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
