01:07
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Pořad seznamuje s Českou republikou. Pomocí globusu a mapy se děti dozvědí, kde se ČR nachází, jak vypadá a s jakými státy sousedí. Dále zjistí, jaký je náš státní znak a národní strom, kdo je náš prezident a jaká je naše státní vlajka a státní hymna. V pořadu je názorně představena česká příroda: hory, lesy, řeky, přehrady, rybníky, léčivé prameny, louky, pole, vesnice a města.
Krasové propadání, jak to asi může vypadat? Potok Bílá voda teče krasovým údolím, dokud se nepřiblíží ke skalní stěně. Tam podzemními kaskádami mizí v jeskyni. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
S Floriánem Fenclem si povíme o zlaté horečce, která vypukla po nálezu zlata na cestě v Křepicích v jižních Čechách. Z celých Čech přijížděli lidé do lomu, odkud kámen byl, ale žádné zlato nenašli. Dodnes se neví, proč se zlato našlo jen v jediném kameni.
Tento díl ze seriálu "Co všechno umí počasí" jednoduše vysvětluje, proč se střídají roční období. Nápaditou formou vysvětluje známé jarní pranostiky.
Víte, že přestupný rok je jednou za čtyři roky? Místo obvyklých 365 dnů má dnů 366 a měsíc únor je o jeden den delší. Proč a od kdy přestupný rok existuje? Asi budete koukat. A proč jsou letní měsíce delší, než je obvyklé střídání? A proč se přestupný rok projevuje zrovna v únoru? Kolik je lidí, kteří mají narozeniny 29. února, a kdy je vlastně slaví? Odpoví vám Wifina.
Bublina je plynné těleso obklopené kapalinou nebo pevnou látkou. To na ní ovšem není to nejzajímavější. Velmi zábavné je vytvářet megabubliny. Jak na ně, nám ukáže megabublinář Matěj Kodeš.
Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
Víte, jak se jmenuje naše nejdelší podzemní řeka? Poznejte 29 kilometrů dlouhou řeku Punkvu. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Polabskou černavu, tuto národní přírodní památku najdeme na Mělnicku, v údolní nivě říčky Pšovky. Černavy jsou plné unikátních květin, podívejte se s námi. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Víte, co je to kulajda? Není to ani kulatý talíř, ani kulaťoučká paní kuchařka, ale hustá polévka s mlékem, houbami, koprem a vajíčkem. A proč se tak divně jmenuje? To je také docela záhada. Vysvětlení je hned několik. Tak si je poslechněte.
Víte, čím je les pro naši krajinu důležitý? Chtěli byste se dozvědět, jak pomáhají lesníci našim lesům? Pojďte se společně s Emou projít po lese a dozvíte se odpovědi nejenom na tyto otázky.
Jak se odlišuje orientační běh od běhu na stadionu? V jaké zemi vznikl a jak se vyvíjela jeho pravidla? Co orientační běžec potřebuje a jaké dovednosti by měl takový závodník mít? A k čemu potřebuje mapu?
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.