01:10
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Laka je nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Jeho dno je pokryto rašelinou. Znáte i další ledovcová jezera? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
Terčin zvířecí svět pátrá po živočichovi, kterým je užovka podplamatá. Tato užovka je stejně jako všichni naši další plazi chráněná. Víte, že se v nebezpečí umí otočit na záda a předvádět mrtvou?
Nahlédněme společně do rodiny vlaštovek. Ty už mají své druhé mladé a musí se hodně ohánět, aby je uživily. Krmící maraton může začít. Potřebují nabrat hodně sil, než se opět vydají na dlouhou cestu do Afriky. Vraťte se nám!
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak pomoci ježkům přezimovat? V pořadu Terčin zvířecí svět vám Inža ukáže, jak postavit zimní doupě pro ježka. Vypadá to složitě, ale ve skutečnosti to tak hrozné není.
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
Největší travertinová jeskyně střední Evropy dnes slouží jako kaple. Podle legendy se v ní usadil první český poustevník svatý Ivan. Navštivte s námi Svatého Jana pod Skalou. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, že České republice se oficiálně také může říkat jen Česko? Jaká jiná jména měla naše země v průběhu své existence? Kdy jsme se z knížectví stali královstvím? A kdo zavedl název Koruna česká? Podívejte se na video a vše se dozvíte.
Šumavská rašeliniště jsou unikátní v mnoha ohledech. Jak ve smyslu národním, tak v celoevropském. Nachází se zde naše největší rašeliniště Mrtvý luh u Volar, nejcennější středoevropské rašeliniště. Vyskytují se tu endemitní druhy hmyzu. Rašeliniště se vyznačují neopakovatelnou biodiverzitou druhů a rozhodně stojí za ochranu, jsou základem Národního parku Šumava.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem. Томаш любив страшні історії, свою хлопчачу компанію та гарні книжки. Послухай його розповідь про те, як він став першим президентом Чехословаччини.
Drůbeží maso a slepičí vejce patří k nejdostupnějším a nejlevnějším potravinám na celém světě. Představíme si plemena slepic, kachen a hus, která chováme v České republice. Víte, kolik vajec sní průměrně každý Čech? A co vlastně vejce všechno obsahuje?
Pořad seznamuje děti s různými druhy zeleniny. Při přípravě polévky se děti učí o kořenové zelenině (mrkev, petržel, celer). Při přípravě salátu se učí o plodové zelenině (okurka, rajčata, paprika) a listové zelenině (salát). Nakonec získají informace i o košťálové zelenině (brokolice, květák, kedlubna).
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci přilétají z teplých krajin a zpěvem si namlouvají samičky. Čapí hnízdo je zatím prázdné, i vlaštovky jsou stále na cestě z teplých krajin. Poštolky se namlouvají vysoko na nebi.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
14 038
797
4 775
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.