01:07
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Krasové propadání, jak to asi může vypadat? Potok Bílá voda teče krasovým údolím, dokud se nepřiblíží ke skalní stěně. Tam podzemními kaskádami mizí v jeskyni. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Co se stane, když ostře ořezanou tužkou propíchneme igelitový pytlík napuštěný vodou? Nebo když naplníme menší skleněnou dózu vodou a dáme do širší nádoby rovněž naplněné vodou? Jaké optické klamy můžeme díky vodě vidět? Udělejte si i vy pár jednoduchých pokusů, které vám toho o vodě prozradí víc, než jste doposud věděli.
V tomto dílu seriálu Energonauti způsobí Erik svou neopatrností výpadek elektřiny, tzv. blackout v části města. Kubík, Anička a Tesla společně zjišťují, jak může přetížení elektrické sítě spustit tzv. dominový efekt, kdy se problém rychle šíří dál. Žáci pochopí, co se děje, když elektřina náhle vypadne, jaké to má následky pro město i lidi a proč je důležité se k energiím chovat zodpovědně. Erik se zapojí do řešení problému a s pomocí Kubíka a Aničky se jim podaří elektřinu v městě znovu bezpečně obnovit.
Už jste někdy slyšeli slovo meteorologie? O předpovídání počasí už jste určitě slyšeli, ne? Samozřejmě ne vždy je taková předpověď do puntíku správná. Ovšem co za takovou předpovědí stojí, jakým způsobem vzniká, to už je panečku pořádná věda. Schválně se zkuste zamyslet, jaké všechny způsoby a pomůcky se dají využít při určování počasí.
O větru většinou nepřemýšlíme a přitom může být užitečný, ale i nebezpečný. Jak vlastně vzniká? Jak a proč ho lidé sledují a měří? A k čemu může sloužit?
Věděli jste, že Milešovka je největrnějším místem Česka? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli jste, co je to blatka? Jde o druh borovice, který vytvořil lesní společenstva na území Českomoravské vrchoviny. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Znáte náš největší vodopád? Najdete ho kousek od Harrachova na řece Mumlavě. Voda tu vymlela prohlubně, kterým se říká obří hrnce, obří kotle nebo také čertova oka. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Šumavská Křemelná pramení v Železnorudské hornatině a na svém dolním toku vyhloubila nejhlubší kaňon Šumavy. Projděte si s námi její meandry. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Inspirací pro pražskou Petřínskou rozhlednu byla slavná Eiffelova věž v Paříži. Pražské veřejnosti byla představena v roce 1891 a se svou výškou 60 metrů jde o jednu z nejvyšších staveb hlavního města. Zároveň s ní byla vybudována i lanová dráha, která vede z Újezdu až na vrchol kopce Petřína. Více o Petřínské rozhledně a lanovce se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Pojďme se společně podívat na video o nejznámější české památce, která dosahuje délky téměř 516 metrů. Stavba Karlova mostu trvala 55 let. Navrhl jej oblíbený architekt Karla VI. Petr Parléř. Kdysi po něm jezdila veškerá doprava, ale v roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou a začal sloužit pouze pro pěší.
Unikátní technické vodní dílo Zlatá stoka vybudoval ve službách Rožmberků Štěpánek Netolický. Už přes pět století přivádí živou okysličenou vodu do rybníků a vytváří ideální podmínky pro chov ryb. A nejen to. Sloužila doslova všem obyvatelům města. Zlatá stoka je téměř 48 km dlouhá. Začíná v Majdaleně na řece Lužnici u jezu Pilař a proplétá se mezi největšími vodními plochami Třeboňska až do Veselí nad Lužnicí.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.