01:09
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Šumavská Křemelná pramení v Železnorudské hornatině a na svém dolním toku vyhloubila nejhlubší kaňon Šumavy. Projděte si s námi její meandry. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, že díky železné oponě se v našem pohraničí zachovala řada vzácných rostlin a živočichů? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Proč se Černému jezeru říká Černé? Jak je hluboké a že je největší na Šumavě, zjistili na svém putování naši medvědí kamarádi. Učaroval jim pohled z nejkrásnější hory Šumavy - kopce jménem Ostrý, který je opředený přímo čertovskou pověstí. Nejmenší a nejvýše položené jezero Laka je zaujalo spoustou plovoucích ostrůvků. Rozhledna Poledník také stojí na tomto putování za zmínku. Stejně tak jako hájovna Březník nebo řeka Vydra. Neváhejte a vydejte se s nimi na cestu.
Vřesoviště národního parku Podyjí skýtá velké přírodní bohatství. V bývalých pastvinách najdete třeba legendární kudlanku nábožnou. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
UNESCO zařadilo Jizerskou louku do sítě nejvýznamnějších evropských rašelinišť. Ty v některých místech dosahují hloubky až tři metry. Nahlédněte s námi do meandrů Jizery. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Tzv. reliktní bory jsou pozůstatky doby ledové u nás. Na skalních hranách s mělkou půdou se daří vřesu i lišejníkům. Pojďte se s námi podívat na jedinečné Kokořínsko. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Máťa s Terezkou z planety YÓ se vydali lanovkou k jednomu z divů České republiky, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Odtud mají také krásný kruhový výhled na okolní vrcholy i nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, Praděd. Jak funguje přečerpávací elektrárna a k čemu slouží?
Pojďme se společně podívat do hnízda k poštolkám. Sehnat šesti poštolčatům dostatek potravy není žádná legrace. Ještěže je na polích dostatek hrabošů. To je pro ně největší laskomina. Tím nám poštolky hodně pomáhají, jinak by nám hraboši ničili na polích naši úrodu.
Jak může kůrovcová kalamita pomoci obnově původního lesa? Podívejte se na příklad ze šumavské Trojmezné hory. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Vodní ptáci je seriál, který nám představuje život jednotlivých druhů ptáků. V této části se seznámíme s životem v kolonii racka chechtavého. Podíváme se na vývoj racka od vajíčka až po dospělého jedince a ukážeme si k čemu je dobrý vaječný zub. V čem jsou rackové podobní lidem?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.