02:43
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Odpadky jsou tu s námi od nepaměti. Jak je zpracovával pračlověk? Kdy a kde vznikaly první skládky? Jak se likviduje odpad na skládkách dnes a co je to ekologie? Brďo to všechno podrobně prozkoumá.
Nikdo z nás nechce jíst potraviny, které obsahují různé škodlivé chemické látky. Jak se však do potravin dostanou? Škodlivé látky jsou třeba pesticidy, kterými se hubí plevel. V různých čisticích prostředcích jsou zase jiné druhy chemikálií. Když se dostanou do půdy, dostanou se i do zeleniny, ovoce, živočichů... Ochrana životního prostředí je na nás všech, chráníme tím hlavně sebe.
Princezna Prga tentokrát bojuje sama se sebou. Je to zvláštní, ale naše touhy po nakupování stále nových věcí jsou ukryty v naší hlavě. Nemusíme podléhat reklamě. Nakupujme s rozmyslem, starší věci jdou opravit nebo darovat někomu, kdo je rád bude dál používat. Tím zamezíme vršení odpadků.
Povolání baletky je na pohled krásné, ale ve skutečnosti velmi náročné. Devítiletá Karolína by se mu v budoucnu ráda věnovala naplno. Průvodcem po světě baletu jí byl muž nadmíru povolaný, Vlastimil Harapes. Společně se podíváme do zkušebního sálu, kde se pilně každé baletní představení trénuje.
Rubikovu kostku zná snad každý. Co o ní ale možná nevíte, je, jak dlouho trvalo samotnému vynálezci, než poskládal svou první kostku. A jaký je český rekord v rychlosti složení kostky? A existují na skládání nějaké fígly? O tomto populárním koníčku si popovídáme s odborníkem na skládání Rubikovy kostky neboli speedcuberem Tonnym.
Pořad věnovaný historii výroby. Ve středověku věci vyráběli řemeslníci, pak přišly manufaktury a nakonec vše změnila průmyslová revoluce.
Bude muset táta narukovat? Co dělat v případě výbuchu? Co když se ozvou sirény, když budu sám? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří odborná garantka Leona Jochmanová.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 4. ročníku uvažovat nad péčí o domácí mazlíčky. Než si vybereme domácího mazlíčka, musíme si rozmyslet, zda se o něj dokážeme správně postarat. Budeme na něj mít dostatek času ? Žije naše rodina tak, aby vybraný živočich nestrádal? Jaké vybavení pro něj musíme mít?
Etiketa je také o tom být připravený předem na různé neobvyklé situace. Cestování letadlem k nim rozhodně patří. Pravidla přepravy stanovuje letecká společnost a je dobré je znát předem. Víte, jak velké zavazadlo si můžete vzít na palubu? Co v něm rozhodně nesmí být?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
Lesní požár může být pohromou pro mnoho živočichů a rostlin z lesního společenství. Na co bychom si měli dát pozor, když chceme v lese rozdělat oheň? Může být požár pro les užitečný? Co dělat, když požár vypukne? Proč by nás měly trápit požáry v tajze na Sibiři? Pojďme společně na tyto otázky zjistit odpovědi.
Pojďme se společně podívat na video o dějinách života. Kde se vzal život? Jak se vyvíjel? Všechno začalo pod vodou, kdy jedna archea snědla bakterii a nová složitá buňka se začala množit, jednobuněčné organismy se začaly skládat do složitějších organismů a vývoj složitého života se mohl rozjet. Zdá se to jako drobný incident, ale nejspíš jde o okamžik, kdy vznikl veškerý život na Zemi. A jak to bylo dál?
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Někteří živočichové na zimu vyzrají po svém. Na podzim se nacpou, ulehnou k zimnímu spánku a zimu prospí. Probudí je až teplo jarního sluníčka. Mezi tyhle spáče patří i jezevec lesní. Občas se ale probouzí podle toho, jaká je právě zima a jak vydatné bylo podzimní zásobování. A tady začíná náš příběh, tedy příběhy dvou jezevčích sirotků.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.