03:18
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Optických iluzí zná lidstvo spousty, od přírodní fata morgány po iluze vytvořené člověkem. Různě tvarovaná tělesa v kombinaci se zrcadlem vytvářejí optické klamy, u kterých záleží na úhlu pohledu. Jeden trik si můžete vyzkoušet i doma. Uvidíte také iluze, které se velmi dlouho používají při animacích.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Jak se rozmnožují živé organismy? Vysvětlíme si, jaký je rozdíl v rozmnožování bakterií, rostlin, zvířat a člověka. Popíšeme si, jak spermie oplodní vajíčko, co je to dělení buněk a jak se dále vyvíjí lidský plod až po narození miminka.
Welwitschie, že jste to nikdy neslyšeli? Je tedy nejvyšší čas se o této rostlině něco dozvědět. Pokud byste ji hledali, musíte do Namibské pouště, což je nejstarší a nejdrsnější poušť na světě. Věděli jste, že jsou tam i místa, kde vůbec nikdy neprší? Jak tam tedy může nějaká rostlina přežít, kde se tam vzala a proč má tak zvláštní jméno? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte ve videu.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Víte, že se jedna z největších orchidejí Evropy dožívá více než 80 let? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Víte, jak velké rozpětí křídel má naše největší sova? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Robůtek Kit se s panem Baterkou vydává do lesa k prameni. Pramen je ale znečištěn, a tak z něj lesní obyvatelé nemohou pít. Kit jim pomůže najít znečišťovatele a pramen pak vyčistí. Lesní studánka už zase může sloužit všem. A proč nám dělá dobře pomáhat druhým?
Život komára není ale vůbec jednoduchý. Ve všech svých vývojových stadiích má kolem sebe řadu přirozených nepřátel, a tak se mnoho z těch, kteří se někde ve vodní tůni narodili, dospělosti nedočká. Tvoří tedy významnou součást potravního řetězce a jeho existence tak dostává důležitý smysl.
Znáte zvíře, které slyší, i když nemá uši? Zajímá vás, jak vypadá vnitřní ucho nebo zvukovod a chcete vědět, jak si vyrobit domácí telefon? Proč někteří lidé hůře slyší? Brďo se zajímá o sluch jako jeden z lidských smyslů.
Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.
Kaši lidé jedli už od pradávna a nezáleželo na jejich společenském postavení. Byla a je totiž výživná a sytá, slaná pro všední dny a sladká na svátky. Dokonce se podávala i na svatební hostině Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Máte rádi nudle? Asi vás nepřekvapí, že nudle pocházejí z Číny, kde je jedli už 200 let před naším letopočtem. Jak ale vznikla jejich polévka s nudlemi? Podle legendy ji vymyslela žena úředníka, která mu denně nosila jídlo a nechtěla, aby nudle vystydly. V Japonsku poznávají, jak vám jídlo chutná, podle toho, jak u jídla srkáte. Tak si nechte srkat.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku známé části lidského těla v angličtině a méně známé části lidského těla si procvičme v českém jazyce. To vše doplníme pohybem a zahrajeme si i anglickou verzi hry Kuba řekl.
Každé malé dítě ví, že kopřiva nás dokáže na kůži pěkně popálit. Ale víte proč? A také, že má rovněž léčivé účinky? Podívejme se tedy kopřivě „na chloupek“. Jak ji používali ve starověkém Římě, v Anglii nebo v Čechách? A kterou rostlinou si můžeme pomoci proti popálení kopřivou?
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.