02:31
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Jaký je rozdíl mezi kopcem a horou? Z čeho se pohoří skládají a jak vznikají? Které pohoří na světě je nejdelší a které nejvyšší? Tohle všechno a ještě mnohem víc se dozvíte v tomto díle.
Maroko se svými starobylými městy a uličkami láká stále více turistů z celého světa. Na tržištích najdeme lampy, jako je ta slavná Aladinova. Obyvatelé zůstávají věrni svým tradicím a ručně tkají překrásné koberce, které prý v pohádkách létají. Ve skutečném životě se o dopravu staraly především velbloudí karavany. Hlavním náboženstvím je islám, a tak uslyšíme modlitby, které se místní krajinou nesou pětkrát denně z minaretů mešit. Zjistíme, jak se pěstují datle nebo fíky a že je možné považovat za pochoutku dokonce i kaktus.
Cestování s vařečkou nás tentokrát zavede do USA. Představíme si americkou kuchyni a pro nás netradiční složení ingrediencí na french toast, který připraví tatínek s dcerami.
Falklandské ostrovy leží na jižní polokouli asi 500 km od pobřeží Argentiny, přesto jsou součástí Velké Británie. Něco z historie těchto zajímavých ostrovů se dozvíte v reportáži Zpráviček.
Jsme v Africe, v domově zebřích dam. Poznáme zde, jak to vypadá na savaně. Zjistíme, k čemu zebrám slouží jejich pruhy. Věděli jste, že jsou to takové otisky prstů? Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Póly nejsou jen na Zemi. Póly mají i magnety, červená a modrá, dvě barvy, které póly na magnetu označují. Chcete být expertem a dozvědět se fakta, jak magnety fungují? Víte, že magnety najdeme i v kreditní kartě a v mobilu? Ukažme si experimenty s magnety!
Magnety jsou všude kolem nás, používáme je v elektronice, ale třeba i barvách. Nevěříte? Přesvědčte se ve videu z Wifiny, kde se dozvíte o magnetech mnohem víc.
Pojďme se společně podívat na video, kde zjistíme, jak by to vypadalo bez vzduchu. Pokud by nebyl vzduch, pravděpodobně bychom se udusili. Čím větší je předmět, tím větší odpor vzduchu na něj působí. Pokud působíme silou na nějaký předmět, stejně velká síla působí i na nás. Bez vzduchu bychom také vůbec nic neslyšeli. Vzduch je ve skutečnosti vibrování materiálu, který se přenáší do našich uší.
V tomto dílu seriálu Energonauti vezme Tesla Kubíka a Aničku na cestu světem elektrické dopravy. Žáci se seznámí s elektromobily, moderními trolejbusy s bateriemi, tramvajemi i metrem a pochopí, proč je elektrická hromadná doprava jedním z nejefektivnějších způsobů přepravy ve městech. Zároveň zjistí, že ani elektromobil není automaticky ekologický, protože záleží na tom, z jakého zdroje pochází elektřina, kterou se nabíjí. Děti pochopí souvislost mezi dopravou, spotřebou energie a ochranou životního prostředí.
Karpaty jsou tvořeny z naší strany flyšem, díky kterému zde rychleji probíhá tvorba štěrku a vznikají štěrkonosné toky. Lidé je využívali ke splavování dřeva. Aby se nemuseli obávat jejich rozvodnění, vytvářeli nádržky, kde se štěrk zadržel a do údolí tekla korytem pouze čistá voda. Jak takové štěrkonosné toky vypadají a mnoho dalších zajímavostí o nich, zjistíte ve videu.
Jak se odlišuje orientační běh od běhu na stadionu? V jaké zemi vznikl a jak se vyvíjela jeho pravidla? Co orientační běžec potřebuje a jaké dovednosti by měl takový závodník mít? A k čemu potřebuje mapu?
Průhonický park patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě. Nachází se zde spousta exotických stromů, stoletých dubů i 8000 kusů rododendronů azalek ve 100 druzích. I díky tomu byl v roce 2010 přidán na seznam památek UNESCO. Park založil hrabě Arnošt Silva - Tarouca poté, co se oženil s dědičkou Průhonického zámku.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale zároveň nejohroženější biotopy. Vznikají přirozeně, ale mohou být i budovány uměle člověkem. Tvoří přirozený přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Proč jsou mokřady důležité a co v nich roste a žije, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
14 112
861
4 794
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.