07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
Stavba letenského pomníku J. V. Stalina začala již v roce 1949, nicméně práce na sousoší byly zahájeny až v roce 1952 a tým pod vedením sochaře Otakara Švece pracoval usilovně až do roku 1955, kdy bylo sousoší slavnostně odhaleno. Jak ukazuje dobový materiál, o průběhu stavby byla veřejnost průběžně informována. Odstřel pomníku proběhl už v roce 1962 v souvislosti s kritizovaným kultem osobnosti Stalina v SSSR.
Krušné hory byly známé zejména těžbou rud v 15. a 16. století, kdy se zde razil např. jáchymovský tolar. Prudký rozvoj regionu ale přinesla až výstavba železnice v 19. století, kdy zde vznikaly různé zajímavé podniky jako např. konzervárna ryb dovezených z Baltského moře. Následně celý region proměnila těžba hnědého uhlí ve 2. polovině 20. století.
Vilém Nový byl komunistický politik, který do československých dějin vstoupil zejména kvůli svým výrokům po smrti Jana Palacha, kdy hovořil o teorii tzv. studeného ohně. V pasáži uvidíte jeho stručnou charakteristiku posrpnového vývoje, kdy rozdělil verbálně společnost na „my“ a „oni“.
Pasáž pojednává o vzniku průmyslu na Ostravsku, jeho proměně v devatenáctém století a po roce 1945 a následně i po komunistickém převratu v roce 1948.
Druhá nejstarší fungující automobilka na světě sídlí v severomoravské Kopřivnici. Vyrobila i první automobil Rakouska-Uherska, legendární Präsident. Centrálně plánované hospodářství z ní učinilo významného výrobce nákladních aut. Podívejte se na osudy firmy po pádu komunistického režimu, kdy došlo k její privatizaci.
Fronty v podstatě na cokoliv patřily k běžnému životu obyvatel ČSSR. Socialistické podniky často nestíhaly uspokojit poptávku po zboží. Nedostatkové výrobky schovávali prodavači pro své příbuzné, známé či známé známých. Vznikaly tak sítě vztahů mezi lidmi, kteří si byli navzájem užiteční. Neznámý člověk, který „jen“ vystál frontu, pak neměl šanci si „rezervované“ zboží koupit.
Ukázka obsahuje dvě dobové reportáže z počátku léta 1945 věnující se poválečné obnově. První z nich sleduje desítky žen, které jako brigádnice ručně nebo motykami odplevelují řepná pole. Komentář zdůrazňuje, že jen díky dobrovolníkům se toho roku podaří zajistit úrodu. Druhá navazující reportáž informuje o brigádě práce Svazu české mládeže, která odklízí trosky a podílí se na obnově poválečné Prahy. Zdroj: Národní filmový archiv.
13 444
750
4 570
1 257
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.