03:25
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Shrnutí politických motivů a ekonomických důsledků založení Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1949. Obsahuje ukázku z Československého filmového týdeníku. Historikové řeší také otázku, proč RVHP vůbec vznikla, a hodnotí její efektivitu.
Filmaři Dušan Klein a Arnošt Goldflam vzpomínají na své angažmá v ČST v 80. letech, kdy se setkávali s antisemitsky motivovanou diskriminací či nátlakem. Státní bezpečnost tvůrce a zaměstnance židovského původu chtěla mít pod kontrolou, jelikož představovali potencionální hrozbu pro propagandu režimu. Pořad byl vysílán v roce 2009 a je součástí série „Tajné akce StB", která se zaměřuje na kontroverzní a nelegální činnost Státní bezpečnosti v Československu.
První prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk měl představu, že nový stát nebude potřebovat armádu a že postačí jen milice či domobrana. Československý spojenec, Francie, však měl jinou představu a během své vojenské mise v republice ji prosadil. Československá armáda tak měla ve svých základech hodně francouzských prvků.
Obec Ležáky na Chrudimsku byla vypálena 24. června 1942 a její obyvatelé popraveni či odvezeni do vyhlazovacího tábora. Přežily pouze dvě malé sestry, Jarmila a Marie Štulíkovy, které byly podle nacistických rasových teorií vhodné k poněmčení. Byly vychovávány v německých rodinách, po skončení druhé světové války byly vráceny do Československa a vychovávány svým dědečkem.
V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Ve videu z pořadu Historie.cs se více dozvíme o důvodech ruské emigrace a jejích etapách směrem do Československa.
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Po pádu komunistického režimu bylo třeba transformovat i československé hospodářství. Vedle přímého prodeje konkrétnímu zájemci probíhala v 90. letech malá a velká privatizace. Jednou z forem velké privatizace byla kuponová privatizace neboli největší privatizační experiment v dějinách ekonomiky. Podívejte se, jak probíhala.
Průmyslová revoluce znamenala obrovskou změnu nejen v české společnosti. Její počátky jsou spojeny s téměř otrockou prací. Jedním z měst, kam se stěhují první dělníci a kde roste průmysl v 19. století, je Ostrava. V ní podnikala od první třetiny 19. století dynastie Rothschildů, kteří v Rudolfově huti vyráběli železo na stavbu např. Severní dráhy Ferdinandovy. Zrušením roboty v roce 1848 pak nastupuje kapitalismus.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
Československým fotbalistům se před odjezdem na mistrovství světa 1934 nevěřilo. Fotbalisté neměli dokonce ani svého trenéra, mužstvo tehdy vedl zapomenutý sportovní novinář a fotbalový funkcionář Karel Petrů. Ten však s týmem dosáhl senzačního úspěchu, stříbrné medaile. Sportovní znalci si možná vybaví jméno legendárního brankáře Františka Pláničky či nejlepšího střelce mistrovství Oldřicha Nejedlého. Málokdo však ví, že v semifinále porazili českoslovenští fotbalisté Němce 3:1 před očima Adolfa Hitlera. Finálový zápas Československa a Itálie osobně sledoval s dalšími 55 tisíci diváky Benito Mussolini. Ve finále českoslovenští fotbalisté podlehli Italům po statečném výkonu 1:2.
Součástí koncentračního tábora Osvětim-Březinka byl také tzv. cikánský rodinný tábor. Z něj byly v srpnu 1944 vypraveny jedny z posledních transportů směrem na západ. Takto odesláni byli pouze práceschopní romští vězni, ostatní – staří, nemocní, těhotné ženy, děti – byli během jedné noci usmrceni v plynových komorách. Kdo a proč dal rozkaz k likvidaci asi tří tisíc osob, není dodnes zcela jasné.
Povstání, v němž dalo Slovensko v roce 1944 světu najevo, že stojí po jeho boku v boji proti nacismu. Proč bylo odsouzeno k neúspěchu? Při příležitosti 70. výročí povstání vysvětluje některé jeho aspekty historik Tomáš Jakl.
Josef Mengele byl na vlastní žádost převelen v roce 1943 do Osvětimi. Zde prováděl selekci vězňů pro práci. A zde také mohl pokračovat v pseudovědeckém výzkumu dědičnosti zejména na židovských a romských dvojčatech, kterých měl v táboře k dispozici dostatek....
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.