03:25
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Shrnutí politických motivů a ekonomických důsledků založení Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1949. Obsahuje ukázku z Československého filmového týdeníku. Historikové řeší také otázku, proč RVHP vůbec vznikla, a hodnotí její efektivitu.
Rodina sedláka Jana Broje hospodařila po generace. V 50. letech 20. století se však musela vypořádat s kolektivizací venkova. Ve videu zazní autentická vzpomínka Jana Broje na násilné zabírání zemědělské půdy.
Zlatá stezka byla obchodní cesta z Bavorska do Čech, po níž se přepravovala především sůl po celý středověk až do počátku 18. století. Ve středověku hrála sůl důležitou roli, protože se používala ke konzervaci masa, výrobě kosmetických prostředků, byla součástí léků, používala se při křtu a podobně.
V ukázce z dokumentárního filmu o práci Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí 2. světové války v 90. letech se dozvíte podrobnosti o činnosti tzv. Treuhandstelle. Cílem tohoto úřadu bylo systematické vyvlastnění a „arizace" židovského majetku ve prospěch Říše a loajálních občanů.
Pasáž z dobového týdeníku (1945) zobrazuje problematickou situaci v zásobování potravinami po druhé světové válce. Krizi v Československu ještě prohloubila velká sucha a neúroda v roce 1947. V pasáži je vše rámováno projevem ministra výživy, sociálního demokrata Václava Majera, který ocenil mimo jiné sovětskou pomoc. Video obsahuje záběry z Odkolkových pekáren ve Vysočanech a pečení chleba. Zdroj: Národní filmový archiv.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
Jakou výbavu obdržel rakousko-uherský nebo německý voják při mobilizaci v roce 1914? V čem se lišila výbava řadových vojáků od generálů? A jak se měnila armádní výbava v průběhu války? To nám popíše vojenský historik v pořadu Historie.cs.
Gestapu se na území Protektorátu Čechy a Morava dařilo velice úspěšně rozkrývat odbojovou síť. Tato organizace působící již dávno před válkou měla svá pravidla a metody, jak od zatčených získat informace. Nebylo to pouhé bití, ale různé psychologické nátlakové metody.
Lužičtí Srbové jsou nejmenším západoslovanským národem. Jde vlastně o dva kmeny, které osídlily dvě různé historické země – Horní a Dolní Lužici. Přes všechny podobné rysy byly tyto země vždy vnímány jako zvláštní jednotky, proto se ustálily i dva samostatné jazyky. O dávné historii tohoto národa nemáme zcela přesné informace, ale jisté je, že dříve tito Slované pokrývali mnohem větší oblast. Dodnes se tak můžeme na celém území Německa setkat s názvy a jmény se slovanskými kořeny.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak je na tom český národ v kontextu historických událostí. Filmy často zobrazují Čechy jako oběti toho, co se děje kolem. A je jedno, zda se jedná o nacismus nebo komunismus. Nebo ne? I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize 2.0.
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
Krach odzbrojovací konference v Ženevě v roce 1932 vedl k rozhodnutí vybudovat v československém pohraničí pevnostní linii, která měla pomoci republice se bránit. Vzhledem k počtu vojáků, které Československo mohlo mobilizovat, byla výstavba opevnění jednou z možností, jak zadržet nepřítele. Politické řešení krize z Mnichova na konci třicátých let ale nedalo republice možnost ji vyzkoušet.
První názvy ulic se v Praze objevily už někdy ve 14. století. Často šlo o přenesené pomístní názvy nebo jména podle řemesel, která se v daném místě provozovala. Od té doby město zaznamenalo mnoho vln změn názvů ulic. Jde o populární český koníček nebo nutnost, kterou s sebou přináší změny režimů a vládců?
13 576
759
4 621
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.