04:05
Ukázka popisuje nejvýznamnější nálezy české archeologie a jejich význam pro poznávání naší minulosti.
Jak si lidé osvojili práci s kovy? Pasáž popisuje, jak se využívaly kovy v pravěku a jak se vyrábělo a k čemu používalo železo. V Moravském krasu se železné hřivny vyráběly už v osmém století. Co to je? A jak jejich výroba probíhala? Ukážeme si rekonstrukci tohoto procesu.
Představení archeologie jako vědy a popis základních metod archeologického výzkumu od práce v terénu až po laboratorní analýzy.
Představení moderních metod experimentální archeologie na příkladu skanzenu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Popis zpracování archeologických nálezů vyrobených z keramiky. Pořad popisuje procesy jejich restaurování i konzervace pomocí moderních metod.
Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Jste zvědaví, jak se zrodily chobotnice z II. patra? Podívejme se na to, jak Eva s Honzíkem vymodelovali z hmoty, kterou vyplavilo moře, Zelenou a Modrého. Jaká dobrodružství společně s mluvící hmotou zažijí? Nechte děti k video ukázce vypracovat pracovní listy.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba na lesní cestu po dešti.
O tom, že je voda nad zlato, nikdo z nás nepochybuje. Potřebujeme ji k životu. Neplýtváme s ní? Anička je zděšená chováním strýčka a tetičky. Pomoci může jedině Rejpavá žížala svým čarováním. Děti naštěstí čarovat nemusí, stačí mít dobré nápady, jak zbytečně neplýtvat vodou.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba k lesní studánce.
Zlatá stezka byla obchodní cesta z Bavorska do Čech, po níž se přepravovala především sůl po celý středověk až do počátku 18. století. Ve středověku hrála sůl důležitou roli, protože se používala ke konzervaci masa, výrobě kosmetických prostředků, byla součástí léků, používala se při křtu a podobně.
Jihomoravské Valtice jsou neodmyslitelně spjaté se šlechtickým rodem Lichtenštejnů. I když dnes se s jejich jménem setkáváme spíše v souvislosti s konfiskací majetku po roce 1945, je s nimi spjat i Lednicko-valtický areál, který byl zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO. S příslušníky rodu se setkáváme v českých dějinách i v bitvě na Moravském poli či v bitvě na Bílé hoře. Jeden z členů tohoto rodu dokonce předsedal soudu nad 27 českými pány v roce v 1621.
Po smrti Přemysla Otakara II. nastává v Čechách nepříznivá situace. Jeho syn Václav II. je příliš mladý na vládnutí, a tak se k moci dostane Ota V. Braniborský a následně Záviš z Falkenštejna.
Nakladatel, spisovatel, historik, filozof či vysokoškolský pedagog – všechny tyto činnosti ve svém životním poslání spojoval významný humanista 2. poloviny 16. století Daniel Adam z Veleslavína. Skrze úryvky z Veleslavínova díla a prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta se dozvídáme, v čem tkví význam osobnosti, po níž je pojmenována dokonce celá historická epocha.
Archeologický ústav. Toto slovní spojení slyšel už asi každý, ale archeologický výzkum provádějí i muzea a soukromé firmy. Jak takový výzkum probíhá, při jakých příležitostech se odehrává a co všechno s ním souvisí? Podívejte se na diskusi odborníků v pořadu Historie.cs.
První československé osobní počítače vyráběla v 80. letech 20. století firma ZPA Nový Bor. Jak vypadal počítač Honza, co dokázal a jaká byla jeho cena? O historii počítačů v bývalém Československu hovoří Marcela Efmertová, vedoucí historické laboratoře elektrotechniky na ČVUT, a Michal Rybka, publicista a kurátor Alza muzea.
Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.
Co víme o nejslavnějším renesančním člověku? Obdivovaný malíř se věnoval malířství jen první polovinu svého života. Tu druhou věnoval vědě. Zanechal po sobě mnoho nedokončených projektů. Vymyslel záchranný člun a pás, chtěl objevit perpetuum mobile, vymyslel letadlo i vrtulník. Často nenašel investora, jeho nápady byly na svou dobu převratné, moderní, ale také velmi drahé a výstřední.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.