01:16
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Co se stane, když smícháme pevný manganistan draselný s kapkou glycerolu? Při kontaktu látek dochází k oxidaci a uvolnění takového množství tepla, až dojde k samovznícení.
Baterie je základním zdrojem energie pro mnoho přístrojů v domácnosti i průmyslu. Odhaduje se, že průmysl vyrábějící baterie prodá ročně na celém světě výrobky za 48 miliard dolarů. Jak baterie funguje a jak si můžeme doma sestrojit baterii z ovoce a zeleniny? Vyzkoušejte to na pokusu, který ukazuje principy redoxní reakce, elektrického proudu a stejnosměrného napětí.
Pokud do směsi dusičnanu draselného a síry vhodíme rozžhavené dřevěné uhlí, nastane prudká reakce doprovázená světelným efektem. Dusičnan draselný se rozkládá na dusitan draselný a kyslík, který reaguje se sírou a dřevěným uhlím. Dusičnan draselný společně se sírou a dřevěným uhlím tvoří střelný prach.
Znáte všechny modifikace uhličitanu vápenatého? Dozvíte se nejen to, ale také jaký je jeho výskyt v živých organizmech a jeho použití, zejména při neutralizaci půdy po kyselých deštích. V pokusu je ukázáno, jakým způsobem reaguje vaječná skořápka s octem. Po reakci se vaječná skořápka rozpustí, ale ochranná membrána drží vejce vcelku.
Již alchymisté dokázali vyrobit světlo. Nejprve vyrobíme kapalný kyslík z okolního vzduchu a nalijeme do velké baňky. Lžičkou do baňky přidáme nad kahanem zapálený amorfní červený fosfor. Kyslík podporuje hoření a vzniká oslnivé světlo.
Co se stane, pokud mýdlo protřepeme v tvrdé vodě? Mýdlo se srazí a vyvločkuje, protože tvrdá voda obsahuje mnoho solí, které zabraňují rozpouštění mýdla.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Motivační video pro mladé vědce na střední škole. Šestimocný chróm vznikající při různých výrobách je karcinogenní a je ho třeba odstranit ze znečištěné vody. Mladá vědkyně šestimocný chróm pomocí různých analytických metod pomocí hlinitokřemičitanů převádí na trojmocný, který je pro životní prostředí neškodný.
Co se stane s výškou hlasu, pokud vdechneme fluorid sírový? Fluorid sírový funguje opačně než helium, protože je těžší než vzduch. Tím, jak hlas rezonuje v dutinách, které nejsou v tu chvíli naplněny vzduchem, dojde ke vzniku hlubokého hlasu.
Představení různých druhů kovů: zlata, stříbra, mědi, rtuti, hliníku, olova a železa. Pomocí pokusů zjistíte, které kovy jsou magnetické, a dokážeme si špatnou elektrickou vodivost železa. Častěji se používají slitiny, například mosaz je slitina mědi a zinku.
Co všechno je z kovu a kde všude se dají kovy najít? Nejen věže, rozhledny, vysílače jsou z kovů. Sochy se odlévají z bronzu, což je slitina dvou kovů, mědi a cínu, která nerezaví. Měděná střecha časem zezelená. Kde všude ve městě najdeme předměty z kovů? Jak kov slouží lidskému tělu?
K manganistanu draselnému přidáme glycerin. Manganistan draselný je silné oxidační činidlo. Po přidání glycerinu dojde k oxidaci, která vede k následnému vzplanutí, přičemž uvolněné draselné ionty zbarví plamen do fialova.
Co je to radioaktivita? Co znamenají jednotky becquerel a sievert? Jaké jsou zdroje ozáření? Téměř polovinu celoživotní dávky ozáření tvoří radon, který vzniká rozpadem radia. Radon je druhou nejčastější příčinou vzniku rakoviny.
14 063
796
4 777
1 363
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.