01:05
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Pokus, při kterém spolu reagují páry amoniaku a kyseliny chlorovodíkové. Při reakci vznikají bílé páry chloridu amonného. Ten se používá například při výrobě dýmovnic.
Chcete si zahrát na alchymisty? V následujícím pokusu si ukážeme, jakým způsobem se dá přeměnit měděná mince na zlatou. Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek. Po vložení měděné mince se na jejím povrchu elektrochemicky začne vylučovat zinek. Poté minci začneme žíhat. Zinek proniká do vrstvy mědi a vytvoří se slitina zvaná mosaz, která je známá svou zlatou barvou.
Mléko je tzv. homogenní tekutina, což znamená, že všechny jeho složky, tedy voda, tuk a bílkoviny, jsou v něm rozptýleny rovnoměrně. Pokus s využitím plnotučného mléka, barviv a saponátu způsobí doslova tanec molekul tuku.
Pokus č. 1 s bankovkou. Pokud bankovku namočíme do směsi vody a ethanolu a následně zapálíme, shoří ethanol, ale bankovka ne. Pokus č. 2: Zubní pasta pro slona. Základní látkou je peroxid vodíku, do něhož kápneme trochu čistícího prostředku. Po přidání katalyzátoru jodidu draselného se vytvoří spousta pěny, jelikož vzniklý kyslík saponát napění. Pokus č. 3: Umělá sopka. Zapálením dichromanu amonného vzniká umělá sopka, jejíž produkt se dá použít k oxidaci amoniaku.
Manganistan draselný má silné oxidační vlastnosti, proto se při reakci s peroxidem kyslíku uvolňuje velké množství plynu. Při této reakci se uvolňuje kyslík. Přítomnost vznikajícího kyslíku je dokázána znovuvzplanutím rozžhavené špejle, protože kyslík podporuje hoření.
Ukázka představuje kov, který má za pokojové teploty kapalné skupenství – rtuť. Popisuje její vlastnosti a vazby mezi atomy, které způsobují právě její kapalnost. Vysvětlení elektrochemie – reakce mezi rtutí a železem.
Měď (latinský název cuprum, značka Cu) patří k oblíbeným kovům výtvarníků a řemeslníků pro svoji měkkost, tvárnost a načervenalou barvu. Jak vypadá práce měditepce? Podívejte se.
Bor je tzv. elektronově deficitní prvek, což vede ke tvorbě klastrů. Bor může dopovat křemík při tvorbě polovodičů. Nyní dochází i k dopování celými klastry boru. Borové klastry, které mají zajímavé vlastnosti, lze také přichytit na povrch zlata a využívat i v high-tech látkách.
Experiment ukazuje podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého, který je znám jako hašené vápno, foukáme oxid uhličitý. Při reakci vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.
Lithium je nejlehčí kov. Najdeme ho ve varném skle nebo v keramice. Díky jeho pevnosti a nízké hmotnosti našlo využití ve slitinách používaných v letectví. Lithium se používá hlavně v bateriích. S vodou bouřlivě reaguje za vzniku vodíku a hydroxidu lithného.
Experiment, ve kterém je vyroben střelný prach smícháním ledku, síry a uhlíku. Ledek se při vyšší teplotě rozkládá na kyslík, který podporuje hoření síry a uhlíku.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Plamenovou zkouškou se často dá dokázat přítomnost určitých kationtů. V tomto pokusu je provedena plamenová zkouška modré skalice.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.