07:08
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Věděli jste, jak a proč se stal sysel obecný z polního škůdce ohroženým druhem? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kraj přikryla sněhová peřina a všechno utichlo. Jak tráví mladá vydra zimu na řece Křemelné? Kde hledá potravu?
Dnes na světě žije kolem 350 plemen skotu a počet jedinců se odhaduje na 11 miliard. Plemena skotu dělíme podle užitku na mléčná a masná. Víte, že se skot chová také pro okrasu anglických parků? Víte, že kráva ráda chodí sama nechat se podojit a využívá i masážní kartáče?
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Epizoda představuje některé rostliny kvetoucí v období pozdního jara – orchidej prstnatec májový, pryskyřník, kohoutek luční nebo zvonek. Ukázka také pojednává o slepýši křehkém, jeho potravě, způsobu života a schopnosti oddělit ocas v případě nebezpečí. Dalšími z představených zvířat je také strakapoud a sova sýc rousný.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Co dělá každý den ošetřovatel slonů? Chytrá zvířata, jako jsou sloni, je třeba po celý den nějak zabavit. Kromě ranních procházek a cvičení se slonům ve výběhu schovává jídlo, při jehož dobývání se dostatečně zabaví. Slony v pražské ZOO však bohužel nelze kvůli jejich vysokému věku rozmnožovat.
Tichý oceán, kde leží ostrovy Polynésie, je místem výskytu rejnoků a žraloků. Turisté, kteří sem zavítají, rádi využívají možnosti rejnoky a žraloky krmit a zaplavat si s nimi. Ve videu uvidíme, jak tyto paryby vypadají, jak se pohybují, a také se dozvíme některé základní informace o jejich způsobu života. Těšit se můžeme například na druh rejnoka s názvem trnucha nebo na žraloka černocípého.
Rys ostrovid je kočkovitá šelma, která žije také v Jeseníkách. Co v našich lesích ohrožuje velké kočky? Šelmy potřebují prostor a jeden rys operuje na rozloze až 25 čtverečných kilometrů. V devatenáctém století byl u nás zcela vyhuben, ale postupně se začal vracet. Ochrana rysů záleží především na lidech, kteří se v české přírodě pohybují.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.