01:23
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Proč se v zimě solí chodníky? Do kádinky s ledem je přidán chlorid sodný. Přidáním soli dojde ke snížení teploty směsi, protože energie, která je potřeba na rozpuštění chloridu sodného, je odebírána z okolní hmoty, která se tak ochladí.
Video seznámí žáky s periodickou tabulkou prvků, která byla sestavena ruským chemikem D. I. Mendělejevem v roce 1869. V roce 2024 tedy oslavila 155 let od svého vzniku. Při svém vzniku obsahovala mnohem méně prvků než dnes. V současnosti v ní najdeme 118 chemických prvků, které jsou seřazeny podle rostoucího protonového čísla do vodorovných period a svislých skupin. V tabulce jsou kromě názvů a značek prvků uvedeny také důležité konstanty, které poskytují chemikům informace o daných prvcích a jejich vlastnostech.
Hoření je chemická reakce, oxidace hořlavé látky za přístupu vzduchu. Oheň je jedním z objevů, které změnily dějiny lidstva. Hoří téměř cokoliv, ale musíme vědět, co čím uhasit. Podívejte se s námi, jak funguje princip hoření, jaké jsou typy hasících přístrojů a k hašení jakých látek slouží.
Proč sloní zubní pasta? Po zhlédnutí pokusu sami poznáte proč. Do válce se saponátem přidáme peroxid vodíku a obarvíme potravinářským barvivem. Reakci zahájíme přidáním jodidu draselného, který vystupuje v roli katalyzátoru. Dochází k bouřlivé exotermní reakci.
Všechno na Zemi i ve vesmíru se skládá z atomů. Ty mají jádro, kolem kterého obíhají elektrony. V jádře se nacházejí kladně nabité protony a neutrony bez náboje. Než vzniklo Slunce a Země, vybuchla v této části galaxie, kterou známe jako Mléčná dráha, supernova. Při tomto výbuchu vzniklo velké množství přírodních chemických prvků. Některé z nich se rozpadají na menší a současně se uvolňuje radioaktivní záření. Takovým prvkem je třeba uran.
Hmotnostní spektrometrie je analytická chemická metoda, která dokáže velmi přesně stanovit chemické složení látek i z nepatrných vzorků a koncentrací. V České republice byl první hmotnostní spektrometr sestaven v 50. letech v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Tým Patrika Španěla vytvořil přístroj, který dokáže bezbolestně z dechu pacientů zjistit koncentrace stopových látek, jež mohou svědčit o tom, jakými nemocemi pacient trpí. Nebo třeba výzkum Michala Fárníka, který zase vytvořil zařízení, které umožňuje studovat částice, jež hrají důležitou roli v chemii atmosféry, například při vzniku ozonové díry.
Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.
Co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu? Roztok zrůžoví. Zelí totiž funguje jako pH indikátor a šťáva je kyselá.
Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.
V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jódu a jodidovými ionty, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede ke změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Nestane se vůbec nic, protože se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku, která zabrání tepelné výměně mezi rukou a kapalným dusíkem.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Pěnu ze saponátu snadno zapálíme. Potřebujeme k tomu kbelík se saponátem, do kterého vháníme methan. Po vytvoření dostatečně velkého sloupce pěny ji zapálíme. Hoří jasným plamenem.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.