01:11
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Krátká ukázka reakce koncentrované kyseliny sírové s cukrem (sacharózou) a k čemu při ní dochází. Kyselina sírová je jednou z nejdůležitějších průmyslově vyráběných chemikálií. Je hydroskopická, proto odnímá látkám vodu. Z toho důvodu je třeba zacházet s kyselinou sírovou velmi opatrně, způsobuje totiž poškození kůže.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Poutavým způsobem jsou ukázány vlastnosti a použití olova. Co se stane s předměty ponořenými do roztaveného olova a jaká je jeho teplota tání? Co se stane s prstem ruky ponořením do roztaveného olova?
Proč se dichroman amonný nazývá vesuvský oheň nebo také sopka? Při hoření se dichroman amonný mění na dusík, oxid chromitý a vodu. Je to silné oxidační činidlo, výbušná a toxická látka.
Na papírový kapesník nakreslíme černým fixem sluníčko. Jak se změní jeho barva, když spodní okraj kapesníku namočíme do vody? A co se stane, když sluníčko nakreslíme modrým fixem a doprostřed kapesníku kápneme vodu?
Jak vznikají Faraonovi hadi? Reakcí kovové rtuti s koncentrovanou kyselinou dusičnou vznikne čirý roztok, který ochladíme a přidáme thiokyanatan draselný. Vzniklou sraženinu odfiltrujeme a usušíme. Po jejím zapálení na nehořlavé podložce vzniká pozoruhodný úkaz připomínající klubko stočených hadů.
Jak se zpracovává železo kováním? Železo se musí zahřát na vysokou teplotu, aby se rozžhavilo dočervena, změklo a dalo se tvarovat. Naproti tomu cizelér neboli kovotepec zpracovává plech za studena poťukáváním podstatně lehčím kladívkem než kovář.
Na Vysoké škole báňské v Ostravě vyvinuli unikátní senzor, který měří hladinu kyslíku ve vzduchu v nemocnicích. Namátkové měření na jedné z jednotek naměřilo 27 % kyslíku, což je nebezpečně mnoho a hrozí nebezpečí výbuchu či požáru. A právě proto se ostravští vědci vrhli na vývoj tohoto senzoru. Jen ostravské nemocnice by jich potřebovaly několik desítek.
Pokus dokazuje přítomnost železa v krvi. Krev se vyvaří do sucha, rozdrtí se na prášek a pomocí magnetu se ukáže přítomnost železa. To je součástí hemoglobinu obsaženého v krvi, který umožňuje dýchání a při tom do plic přivádí kyslík a z plic odvádí oxid uhličitý.
Svět se skládá z různých chemických prvků. Jedním z nich je i železo, které má pro lidské tělo značný význam, jeho atomy jsou například součástí hemoglobinu. Přítomnost železa v krvi dokázal už italský vědec Vincenzo Menghini v 18. století pomocí experimentu, který je demonstrován v této ukázce.
Z krajiny kontaminované zinkem, olovem, kadmiem a arsenem můžeme tyto těžké kovy poměrně snadno odstranit fytoremediací. Je to pro vědce poměrně nový proces, při kterém vhodně vybrané rostliny z půdy vytahují těžké kovy a zabudovávají je do svých tkání. Tyto rostliny, např. topol, jsou odolné vůči toxickým účinkům uvedených kovů.
Olovo, rtuť, kadmium nebo třeba cín a zinek. Těžké kovy jsou v malém množství přirozenou součástí půdy. Do životního prostředí se nadměrně dostávají především vinou člověka. Z půdy nebo zdrojů vody pak přecházejí do potravy. Zdravotní problémy mohou působit nejen lidem, ale i zvířatům a rostlinám. Odbourávat těžké kovy jsou schopny thilové sloučeniny.
Experiment ukazuje podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého, který je znám jako hašené vápno, foukáme oxid uhličitý. Při reakci vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.
Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
13 495
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.