01:11
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Krátká ukázka reakce koncentrované kyseliny sírové s cukrem (sacharózou) a k čemu při ní dochází. Kyselina sírová je jednou z nejdůležitějších průmyslově vyráběných chemikálií. Je hydroskopická, proto odnímá látkám vodu. Z toho důvodu je třeba zacházet s kyselinou sírovou velmi opatrně, způsobuje totiž poškození kůže.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Experiment ukazuje podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého, který je znám jako hašené vápno, foukáme oxid uhličitý. Při reakci vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Mléko je tzv. homogenní tekutina, což znamená, že všechny jeho složky, tedy voda, tuk a bílkoviny, jsou v něm rozptýleny rovnoměrně. Pokus s využitím plnotučného mléka, barviv a saponátu způsobí doslova tanec molekul tuku.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu, který obsahuje benzenové jádro a vinylovou skupinu. Používá se jako izolační materiál a na výrobu spotřebního zboží. Pokusem se přesvědčíme, jak dobře se rozpouští v polárním rozpouštědle – acetonu.
Ceny plynu na celém světě neustále stoupají, ale stejně tak roste i povědomí o nutnosti ochrany životního prostředí a bezpečnosti dopravy. Vodík jako zdroj energie v palivových článcích nyní přináší jedno z řešení. V rámci evropského projektu ZeroRegio nyní probíhají mezinárodní testy, které mají zjistit nároky na infrastrukturu při každodenní spotřebě vodíku i nezbytné předpoklady pro životaschopnost automobilů na vodík na celosvětovém trhu. Automobilové i ropné společnosti Evropy nyní hlásí příznivé výsledky tohoto projektu a naznačují, že vodík se skutečně stane palivem budoucnosti.
Experiment, při kterém se smíchá peroxid vodíku, manganistan draselný a saponát. Dojde k prudké reakci, při níž se uvolní velké množství plynného kyslíku. Ten společně se saponátem vytvoří „pěnového hada“.
Všechny atomy uhlíku vznikají v srdcích hvězd. Uhlík se nachází také na naší planetě, a to v nejrůznějších formách. Známe jej jako diamant a grafit, tvoří součást chemických sloučenin, jako je křída či ropa a samozřejmě oxid uhličitý. Uhlík se ocitá v neustálém koloběhu, jehož součástí jsou geologické pochody i život sám. Michael nás provede tímto uhlíkovým cyklem a zopakuje některé klíčové experimenty, které vedly k objevu CO2.
Lithium je nejlehčí kov. Najdeme ho ve varném skle nebo v keramice. Díky jeho pevnosti a nízké hmotnosti našlo využití ve slitinách používaných v letectví. Lithium se používá hlavně v bateriích. S vodou bouřlivě reaguje za vzniku vodíku a hydroxidu lithného.
Do roztoku cukru a hydroxidu sodného nasypeme manganistan draselný. Manganistan draselný v zásaditém prostředí pomalu oxiduje cukr, což se projeví barevnou přeměnou na zelený manganan draselný a hnědý oxid manganičitý.
Co se stane, když nalijeme vařící vodu do tekutého dusíku? Při nalití horké vody do kapalného dusíku dojde k jeho prudkému odpaření. Stále má ale nízkou teplotu, proto kolem jeho částic kondenzuje vodní pára, kterou vidíme jako mlhu.
K čemu se používalo mědnaté hedvábí? Připravíme si šmolkově modré Schweizerovo činidlo, ve kterém rozpustíme buničitou vatu. Roztok celulózy nasajeme do injekční stříkačky a vstřikujeme do roztoku kyseliny sírové. Vznikne uhlíkové vlákno, které bylo kdysi použito do prvních žárovek.
Co všechno je z kovu a kde všude se dají kovy najít? Nejen věže, rozhledny, vysílače jsou z kovů. Sochy se odlévají z bronzu, což je slitina dvou kovů, mědi a cínu, která nerezaví. Měděná střecha časem zezelená. Kde všude ve městě najdeme předměty z kovů? Jak kov slouží lidskému tělu?
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.