01:11
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Krátká ukázka reakce koncentrované kyseliny sírové s cukrem (sacharózou) a k čemu při ní dochází. Kyselina sírová je jednou z nejdůležitějších průmyslově vyráběných chemikálií. Je hydroskopická, proto odnímá látkám vodu. Z toho důvodu je třeba zacházet s kyselinou sírovou velmi opatrně, způsobuje totiž poškození kůže.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Experiment znázorňující reakci bezbarvého roztoku rtuťnatých iontů s roztokem jodidu draselného. Při reakci vzniká oranžová sraženina jodidu rtuťnatého, v minulosti používaného k léčbě kožních nemocí.
Pokus ukazuje, jak sodík barví plamen do oranžova. V ethanolu je rozpuštěn chlorid sodný a rozprašovačem je stříkán do plamene propanbutanové lahve: plamen se pak zabarví do oranžova.
Zdeněk Daněk maluje aktivní obrazy pomocí českého objevu – barvy na bázi oxidu titaničitého – která využívá fotokatalýzu k rozkladu škodlivých sloučenin v ovzduší. Když na oxid titaničitý posvítíte světlem, rozloží veškeré organické látky v okolí na neškodný oxid uhličitý a vodu. Natřít lze keramické obklady i stěny.
Brambor polijeme roztokem jodidu draselného a zapíchneme do něj dva hřebíky jako elektrody. Ty připojíme ke zdroji stejnosměrného napětí. Na anodě se postupně vylučuje jód, který následně reaguje se škrobem obsaženým v bramboře, což způsobí hnědé zabarvení.
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Nestane se vůbec nic, protože se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku, která zabrání tepelné výměně mezi rukou a kapalným dusíkem.
Manganistan draselný má silné oxidační vlastnosti, proto se při reakci s peroxidem kyslíku uvolňuje velké množství plynu. Při této reakci se uvolňuje kyslík. Přítomnost vznikajícího kyslíku je dokázána znovuvzplanutím rozžhavené špejle, protože kyslík podporuje hoření.
Co se stane, když nahřejeme CD nad plamenem a foukneme do něj? Vyfoukneme bublinu. Rozehřátý plast se chová podobně jako sklo, proto silným fouknutím vytvoříme bublinu, která po vychladnutí drží tvar.
Vlastnosti a formy oxidu titaničitého, které jsou přiblíženy ve videu, jsou známé. Relativní novinkou je jeho využití jako fotokatalyzátoru. Seznámíte se s principem fotokatalýzy, kterou lze využít pro ničení škodlivých látek i mikrobů. Důležitý je také fakt, že konečnými produkty fotokatalýzy jsou jednoduché anorganické látky, oxid uhličitý a voda.
Pokus znázorňující reakci sodíku s vodou za vzniku vodíku a hydroxidu sodného. Přítomnost vzniklého hydroxidu sodného je dokázána modrým zbarvením indikátoru pH.
Kde všude můžeme najít uhlík? Mezi základní formy čistého uhlíku patří grafit a diamant. Jak vypadá jejich struktura a z ní vyplývající vlastnosti? Existují ale i další uměle vytvořené struktury uhlíku, jako je například grafen a fullereny. Jaké jsou jejich možnosti využití?
K manganistanu draselnému přidáme glycerin. Manganistan draselný je silné oxidační činidlo. Po přidání glycerinu dojde k oxidaci, která vede k následnému vzplanutí, přičemž uvolněné draselné ionty zbarví plamen do fialova.
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.