01:11
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Krátká ukázka reakce koncentrované kyseliny sírové s cukrem (sacharózou) a k čemu při ní dochází. Kyselina sírová je jednou z nejdůležitějších průmyslově vyráběných chemikálií. Je hydroskopická, proto odnímá látkám vodu. Z toho důvodu je třeba zacházet s kyselinou sírovou velmi opatrně, způsobuje totiž poškození kůže.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Mléko je tzv. homogenní tekutina, což znamená, že všechny jeho složky, tedy voda, tuk a bílkoviny, jsou v něm rozptýleny rovnoměrně. Pokus s využitím plnotučného mléka, barviv a saponátu způsobí doslova tanec molekul tuku.
V rámci pokusu do vodného roztoku alkoholu vložíme polévkovou lžíci stolního oleje, který se chová jako experimentální atom. Síly držící kuličku pohromadě se chovají jako jaderné síly. Rozříznutím kuličky na dvě části napodobíme štěpení atomu v jaderném reaktoru, které tam ale probíhá milionkrát rychleji.
Pokus, ve kterém dojde k reakci sodíku s vodou na rozhraní voda/hexan. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a vodíku.
Do kádinek se studenou a teplou vodou je ve stejnou chvíli vložena šumivá tableta. Ve které kádince vyplave tableta dříve na povrch? Jak závisí rychlost chemické reakce na teplotě?
Chcete vidět barevnou fontánu? Jednoduše ji vyrobíme a ještě si ukážeme zásadité vlastnosti amoniaku. Baňku naplníme plynným amoniakem, uzavřeme zátkou se skleněnou trubičkou a ponoříme do vody s fenolftaleínem. Amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, což se projeví prudkým nasáváním vody do trubičky. Obarvená voda vstřikuje do baňky jako fontána.
Vlastnosti kapalného dusíku jsou dobře známé. Ale co se stane odpařením kapalného dusíku? Kapalný dusík vpravíme do PET lahve, kterou uzavřeme a vložíme ho do nádoby s pingpongovými míčky. Dojde k výbuchu, protože dusík při odpaření zvětší několikrát svůj objem.
Proč se do střelného prachu přidává dusičnan draselný? V ukázce jsou provedeny dva pokusy: zapálení střelného prachu bez dusičnanu draselného a s dusičnanem draselným.
Kde všude můžeme najít uhlík? Mezi základní formy čistého uhlíku patří grafit a diamant. Jak vypadá jejich struktura a z ní vyplývající vlastnosti? Existují ale i další uměle vytvořené struktury uhlíku, jako je například grafen a fullereny. Jaké jsou jejich možnosti využití?
Síra je žlutá krystalická látka. Pokud roztavenou síru prudce ochladíme ve studené vodě, vznikne plastická síra (hmota podobná žvýkačce). Proto se síra používá k výrobě gumy a pneumatik.
Experiment ukazuje podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého, který je znám jako hašené vápno, foukáme oxid uhličitý. Při reakci vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.
Vysvětlení alotropních forem fosforu, reaktivity, vlastností a jeho výskytu v organismu jakožto klíčového prvku pro všechny formy života. Aby bílý fosfor v kapalném kyslíku vykazoval prudkou světelnou reakci, stačí jen krátká iniciace horkou skleněnou tyčinkou.
Všechny atomy uhlíku vznikají v srdcích hvězd. Uhlík se nachází také na naší planetě, a to v nejrůznějších formách. Známe jej jako diamant a grafit, tvoří součást chemických sloučenin, jako je křída či ropa a samozřejmě oxid uhličitý. Uhlík se ocitá v neustálém koloběhu, jehož součástí jsou geologické pochody i život sám. Michael nás provede tímto uhlíkovým cyklem a zopakuje některé klíčové experimenty, které vedly k objevu CO2.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.