01:11
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Krátká ukázka reakce koncentrované kyseliny sírové s cukrem (sacharózou) a k čemu při ní dochází. Kyselina sírová je jednou z nejdůležitějších průmyslově vyráběných chemikálií. Je hydroskopická, proto odnímá látkám vodu. Z toho důvodu je třeba zacházet s kyselinou sírovou velmi opatrně, způsobuje totiž poškození kůže.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Co se stane, když do směsi červeného fosforu a chlorečnanu draselného klepneme kladívkem? Úderem kladívka dojde k přeměně červeného fosforu na bílý, který je velmi reaktivní a s chlorečnanem draselným reaguje explozivně.
Bor je tzv. elektronově deficitní prvek, což vede ke tvorbě klastrů. Bor může dopovat křemík při tvorbě polovodičů. Nyní dochází i k dopování celými klastry boru. Borové klastry, které mají zajímavé vlastnosti, lze také přichytit na povrch zlata a využívat i v high-tech látkách.
Olovo, rtuť, kadmium nebo třeba cín a zinek. Těžké kovy jsou v malém množství přirozenou součástí půdy. Do životního prostředí se nadměrně dostávají především vinou člověka. Z půdy nebo zdrojů vody pak přecházejí do potravy. Zdravotní problémy mohou působit nejen lidem, ale i zvířatům a rostlinám. Odbourávat těžké kovy jsou schopny thilové sloučeniny.
Měď (latinský název cuprum, značka Cu) patří k oblíbeným kovům výtvarníků a řemeslníků pro svoji měkkost, tvárnost a načervenalou barvu. Jak vypadá práce měditepce? Podívejte se.
Hoření je chemická reakce, oxidace hořlavé látky za přístupu vzduchu. Oheň je jedním z objevů, které změnily dějiny lidstva. Hoří téměř cokoliv, ale musíme vědět, co čím uhasit. Podívejte se s námi, jak funguje princip hoření, jaké jsou typy hasících přístrojů a k hašení jakých látek slouží.
Seznamte se s hliníkem. Osvětlíme si jeho výskyt, význam a použití, zejména použití na plechovky na nápoje. V čem jsou výhodnější než láhve? A co je to vinylit, kouzelná sloučenina, která udržuje nápoje v plechovkách čerstvé? Na pokusu si dokážeme její přítomnost v plechovce od piva ponořením do roztoku hydroxidu sodného. Celý experiment si znázorníme chemicko-pantomimickou rovnicí.
Do roztoku cukru a hydroxidu sodného nasypeme manganistan draselný. Manganistan draselný v zásaditém prostředí pomalu oxiduje cukr, což se projeví barevnou přeměnou na zelený manganan draselný a hnědý oxid manganičitý.
Chlorečnan draselný se často používá v pyrotechnice vzhledem ke své vysoké reaktivitě a explozivním vlastnostem. V tomto pokusu dojde k zapálení směsi chlorečnanu draselného a cukru pomocí kyseliny sírové. Cukr zde slouží jako palivo.
Dopady spalování fosilních paliv si společnost začíná uvědomovat, a proto hledá jiné alternativy v energetice, například využití ethanolu a vody jako paliva. Ethanol umožňuje přeměnit sluneční energii na teplo. Zatímco vodu pomáhá na teplo přeměnit elektřina.
Pokus, při kterém spolu reagují páry amoniaku a kyseliny chlorovodíkové. Při reakci vznikají bílé páry chloridu amonného. Ten se používá například při výrobě dýmovnic.
Jakým způsobem uvolníme oxid vápenatý z vápence? Oxid uhličitý byl v geologické minulosti prostřednictvím mořských živočichů uložen do vápence. Z vápence jej uvolníme působením octa. Při bouřlivé reakci se uvolňuje právě oxid uhličitý. Je to skleníkovým plyn, který vzniká hlavně spalováním fosilních paliv.
Zemská atmosféra se převážně skládá z dusíku, kyslíku a oxidu uhličitého. Tyto plyny mají rozdílné vlastnosti. Kyslík je plyn, který podporuje hoření, zatímco dusík a oxid uhličitý hoření nepodporují.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.