01:05
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Co se stane, když do směsi červeného fosforu a chlorečnanu draselného klepneme kladívkem? Úderem kladívka dojde k přeměně červeného fosforu na bílý, který je velmi reaktivní a s chlorečnanem draselným reaguje explozivně.
Chcete znát tajemství lightsticku? Chcete se dozvědět, jak kriminalista odhalí krev? Jednoduché vysvětlení nabízí proces chemiluminiscence. Je to chemická reakce, při níž se uvolňuje pouze světlo, žádné teplo. Michael Londesborough nám tuto reakci ukáže. Smíchá hydroxid sodný s luminolem, přidá malé množství rozpouštědla DMSO a modré světlo je tu.
Zemská atmosféra se převážně skládá z dusíku, kyslíku a oxidu uhličitého. Tyto plyny mají rozdílné vlastnosti. Kyslík je plyn, který podporuje hoření, zatímco dusík a oxid uhličitý hoření nepodporují.
Krystalizace neboli růst krystalů se využívá k získávání čistých látek z kapaliny, kdy při odpařování rozpouštědla z roztoků dochází k uspořádání částic látky do krystalové mřížky. K pozorování fascinujícího růstu krystalů potřebujeme ale mikroskop. Podívejte se na ukázku růstu rozličných krystalů pod mikroskopem.
Kterou látku lze použít jako tajný inkoust: chlorid kobaltnatý, mléko, nebo chlorid sodný? Chlorid kobaltnatý a mléko zahřátím mění barvu, zatímco chlorid sodný ne.
Představení různých druhů kovů: zlata, stříbra, mědi, rtuti, hliníku, olova a železa. Pomocí pokusů zjistíte, které kovy jsou magnetické, a dokážeme si špatnou elektrickou vodivost železa. Častěji se používají slitiny, například mosaz je slitina mědi a zinku.
Odkud na Zemi pochází drahocenný uhlík? Jak se liší grafit a diamant svou strukturou a vlastnostmi?
Manganistan draselný neboli hypermangan chtěli využít němečtí konstruktéři k pohonu ponorek. Podívejte se na pokus, kterým chtěli tohoto dosáhnout. Na druhém pokusu je ukázána prudká oxidace hypermanganu s glycerolem vypadající jako sopka.
Kationty kovů se používají v pyrotechnice na barvení plamene. Jakým způsobem změní barvu plamene lithium? Kationty kovů se působením tepla uvolňují ze svých solí a barví plamen. Sodík žlutě, baryum zeleně a lithium barví plamen do červena.
Znáte všechny modifikace uhličitanu vápenatého? Dozvíte se nejen to, ale také jaký je jeho výskyt v živých organizmech a jeho použití, zejména při neutralizaci půdy po kyselých deštích. V pokusu je ukázáno, jakým způsobem reaguje vaječná skořápka s octem. Po reakci se vaječná skořápka rozpustí, ale ochranná membrána drží vejce vcelku.
Rozdrcené cereálie nasypeme na papír, pod kterým pohybujeme magnetem. Kousky železa v nich obsažené se volně pohybují po papíru. Zhlédnutím videa se dozvíte nejen, proč železo vykazuje feromagnetismus, ale i jak vypadá výroba železa a jeho biochemický význam.
Chcete vidět barevnou fontánu? Jednoduše ji vyrobíme a ještě si ukážeme zásadité vlastnosti amoniaku. Baňku naplníme plynným amoniakem, uzavřeme zátkou se skleněnou trubičkou a ponoříme do vody s fenolftaleínem. Amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, což se projeví prudkým nasáváním vody do trubičky. Obarvená voda vstřikuje do baňky jako fontána.
Čištění vody pomocí nanočástic je velice efektivní, voda se nemusí nikam čerpat. Čistící nanomateriály vpravíme vrtem do vody a vytvoří se látky, které příroda zná: oxidy železa. Částicemi na bázi železa lze vyčistit vodu zamořenou naftou a oleji. Jejich využití je šetrné například i v boji se sinicemi. Nanočástice dekontaminují i vodu kontaminovanou chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy.
10 507
492
2 795
943
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.