03:27
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Optických iluzí zná lidstvo spousty, od přírodní fata morgány po iluze vytvořené člověkem. Různě tvarovaná tělesa v kombinaci se zrcadlem vytvářejí optické klamy, u kterých záleží na úhlu pohledu. Jeden trik si můžete vyzkoušet i doma. Uvidíte také iluze, které se velmi dlouho používají při animacích.
Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.
Fyzik Eric Betzig obdržel v roce 2014 Nobelovu cenu za chemii. Pomocí 3D mikroskopu dokáže sledovat proteiny a jejich změny, které se podílejí na rozvoji Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. Při pozorování buněk využívá fluorescenci.
Michal Hocek, žák Antonína Holého, nám vysvětlí, jak složité je přivést nový lék na trh. Většina účinných látek skončí v tak zvaném údolí smrti mezi preklinickými a klinickými testy. Některé oprávněně, jiné kvůli nezájmu investorů. Z deseti tisíc látek je potom jediná, která tvoří skutečný lék.
Co je to chinin? Jaké má vlastnosti? K čemu jej můžeme použít? Využívá se jako antimalarikum, zabíjí mikroorganizmy zvané plasmodium způsobující malárii. Kromě medicíny má další zajímavé uplatnění: fluorescenci. Chinin pohlcuje ultrafialové světlo, které se vyzáří jako viditelné. Sami si také dle návodu můžete vyrobit nádherný fluoreskující gejzír.
Portrét nositele Nobelovy ceny za rok 2008 Martina Chalfieho. Jeho objev využití zeleného fluorescenčního proteinu, pomocí kterého se dají sledovat jednotlivé buňky, pomáhá k pochopení řady nemocí.
Pokud smícháte to správné množství vody se správným množstvím kukuřičné mouky, získáte tekutinu, která se při úderu zpevní. Takové speciální kapaliny jsou známé jako „dilatant liquids“ neboli roztažné tekutiny. Michael vás seznámí s receptem na takovou domácí tekutinu a odhalí její kouzlo. A pokud se někdy chytíte do pasti tekutého písku, budete rádi, že jste tento Michaelův experiment viděli.
Současné dalekohledy se radikálně liší od svých klasických předchůdců. Jejich montáže, tedy způsoby upevnění, jsou menší a umožňují sledovat pohyb hvězdné oblohy. Zdokonalila se i zrcadla dalekohledů. Bývala tlustá a těžká, zatímco dnes jsou tenká a lehká. A jejich řízení převzaly počítače. Navíc ostrý obraz umožňují postupy zvané aktivní a adaptivní optika. Některé z nich si můžete prohlédnout ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.
V oddělení optiky Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy vyrábí tým pracovníků optické prvky, které se užívají v astronomii, bezpečnostních systémech i v kosmickém výzkumu. Jelikož tu technici většinou pracují na vysoce specializovaných zakázkách v malých sériích, vyžaduje jejich činnost poměrně velký podíl ruční práce a velkou míru zručnosti. Kromě špičkové měřicí techniky se tu proto uplatní i stroje staré zhruba sto let.
Asi netušíte, jaké krásné obrazce můžeme vidět, podíváme-li se 3D mikroskopem na některé léky. Příroda umí vykouzlit neuvěřitelné množství tvarů a barev. Pokochejte se ukázkami zobrazení 3D mikroskopem těchto vám jistě známých léků: aspirin, cetebe, entizol, lucetan, panadol, paralen, pyridoxin a thiamin.
Z čeho se skládá dalekohled a jak ho lze sestrojit? Každý dalekohled má dvě čočky, objektiv a okulár. A jaký je rozdíl mezi spojkou a rozptylkou? Jak si sestrojíte vlastní dalekohled?
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.