04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Vltavská kaskáda je soustava devíti přehrad na řece Vltavě. Kromě ochrany před povodněmi je její význam zejména hydro-energetický. Budování vodních děl začalo již mezi válkami, většina přehrad Vltavské kaskády pak byla vybudována v 50. a 60. letech. V souvislosti s výstavbou došlo k zatopení řady vesnic a vystěhování jejich obyvatel.
Pasáž zachycuje nástup Karla I. na trůn uprostřed války a reakci jeho protivníků.
Ukázka rozvíjí výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky.
Jedním z nejvýznamnějších průmyslových podniků v rakouské monarchii, Československu a také v samostatném Česku byly Škodovy závody v Plzni. Podívejte se na jejich stručnou historii v meziválečné době.
Rodina sedláka Jana Broje hospodařila po generace. V 50. letech 20. století se však musela vypořádat s kolektivizací venkova. Ve videu zazní autentická vzpomínka Jana Broje na násilné zabírání zemědělské půdy.
Pár dní po listopadových událostech 1989 se začátkem prosince konal 11. celostátní sjezd Jednotných zemědělských družstev. Jako již pravidelně družstevníci hodnotili pokroky v zemědělství. Něco ale bylo nové - na sjezdu vystoupila delegace Občanského fóra, která však byla vypískána. Podívejte se na tehdejší reportáž, která je obrazem měnící se doby.
Proces znárodňování začal v Československu již v roce 1945, kolektivizace zemědělství započala masově až v roce 1948. Tendence státu omezovat osobní vlastnictví byly zřejmé, a tak v roce 1947 vznikl bezprecedentní zákon postihující rod Schwarzenbergů z hlubocké větve rodu kvůli velikosti jejich majetku.
Emil Kolben se narodil v roce 1862 v chudé židovské rodině. V mládí získal místo v podniku geniálního amerického objevitele Thomase Alvy Edisona a spolupracoval mj. i se slavným Jihoslovanem Nikolou Teslou, který ho přizval ke svým pokusům se střídavým proudem. Emil Kolben se později proslavil zejména založením veleúspěšného strojírenského podniku ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk), který v době svého největšího rozmachu zaměstnával až 12 tisíc lidí. Pro svůj židovský původ byl v době protektorátu Čechy a Morava deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde ve svých 80 letech zemřel.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.