04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Buďte přítomni jednání Občanského fóra s ministerským předsedou Mariánem Čalfou o novém složení federální vlády. Obě strany představují možná jména ministrů a diskutují nad nimi.
Začátkem května se za minulého režimu slavily tzv. májové dny. Vedle oslav výročí konce druhé světové války a začátku květnového povstání v roce 1945 patřil k největším manifestačním svátkům prvomájový průvod. V roce 1989 měl nejen v Praze ale i jinou než oficiální, režimu poplatnou tvář.
Hraný dokument o životě a díle významné české novinářky a bojovnice proti nacismu. Píše se rok 1960. Jaroslava Vondráčková v samotě svého bytu sepisuje knihu o Mileně Jesenské a seznamuje nás s životem a dílem této dlouho opomíjené české novinářky. Vypráví její životní příběh z pohledu vrstevnice, spolupracovnice, ale také ženy do Jesenské zamilované. Pokouší se být objektivní, ale mnohdy se jí to nedaří. Minulost je ještě bolestivá a ne zcela zpracovaná.
Ideologicky silně zabarvená ukázka ukazuje proces s bývalým statkářem Královským, který byl odsouzen za sabotáž, podvod a zneužití lidového družstva. Snažil se totiž vyhnout povinným vysokým dodávkám potravin, které museli plnit všichni zemědělci, ale které byly tak vysoké, že je plnit nešlo.
Po vzniku Československé republiky, u něhož stál jako jeden z tzv. mužů 28. října, zastával Alois Rašín pozici ministra financí. Jedním z největších jeho činů bylo oddělení československé měny od inflační měny rakouské a maďarské. Deflační politika mu ale nepřinášela nadšené obdivovatele, spíše naopak. Na začátku roku 1923 byl zraněn při atentátu a svým zraněním nakonec podlehl.
Světová výstava Expo 58 byla zajímavá díky první poválečné konfrontaci Východu a Západu. Pro Československo výstava znamenala nečekaný úspěch, náš pavilon v Bruselu zhlédlo tehdy více než šest milionů návštěvníků. Československé exponáty přihlášené do soutěže získaly desítky cen, diplomů a medailí, nejvíce ze všech účastníků.
Ještě ve funkci předsedy československé vlády navštívil pozdější prezident Antonín Zápotocký prvního dne roku 1952 Ostravu, aby slavnostně zahájil provoz vysoké pece. Podívejme se na projev, který při té příležitosti pronesl.
Na počátku 16. století byli Rožmberkové nejmocnějším šlechtickým rodem v českých zemích. Petr IV. z Rožmberka se velmi úspěšně věnoval rybníkářství a těžbě stříbra a zlata. Politicky se mu již tak nedařilo, vzdal se úřadu hejtmana českého království a rezignoval na politickou aktivitu. Před smrtí zřejmě trpěl duševní chorobou a domníval se, že na jeho rodu visí kletba za krádež církevního majetku v minulém století. Nejvyššímu purkrabímu Zdeňku Lvu z Rožmitálu se choroba velmi hodila - přiměl Petra IV. změnit závěť a odkázat majetek katolické církvi a katolické šlechtě. Opomenutí dědicové se pak dlouhá léta snažili o zrušení závěti, což se jim podařilo, ovšem za cenu obrovského odstupného.
12 243
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.