04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Po skončení 2. světové války se stal prezidentem E. Beneše. Zvolen byl 19. 6. 1946. Jak a kde volba probíhala? Ukázka obsahuje dobové záběry.
Nad městem Králíky se již přes tři staletí tyčí poutní kostel a klášter Hora Matky Boží. Tento poutní areál prozkoumává během svého putování po Pardubickém kraji herec Josef Polášek. Pastorační asistentka nám pak vysvětlí náboženskou symboliku obrazů v objektu, a to i ve vztahu k období 50. let 20. století, kdy byli řeholníci pronásledováni a internováni, mj. právě i v místním klášteře.
Osm statečných si v srpnu 1968 dovolilo protestovat na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Demonstranti byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody nebo posláni do psychiatrické léčebny. Nejvíce se lidem do povědomí zapsala Natalja Gorbaněvská.
Volná rekonstrukce rozhovoru Edvarda Beneše s jeho manželkou Hanou. Scéna přibližuje, jak Beneš o Československu i obecněji o demokracii přemýšlel v době mnichovské krize.
Ostravsko je v obecném povědomí spojeno především s těžbou uhlí. To má svou bohatou historii, počínaje pověstí o jeho objevení a s tím spojenými počátky hornictví až po moderní využití uhlí a mocný rozvoj navazujícího těžkého průmyslu. Z uhlí je dokonce vyřezána i unikátní pravěká soška nalezená na ostravském vrchu Landek. Do popředí zájmu se dostává v osmnáctém století, kdy Marie Terezie začíná hledat nové energetické zdroje. Uhlí bylo také rozhodující pro rozvoj hutnictví. Významným podnikem v regionu jsou Vítkovické železárny, které v 19. století vybudovali Rothschildové jako součást výrobního komplexu nevídaného rozsahu.
Jedním z nejvýznamnějších průmyslových podniků v rakouské monarchii, Československu a také v samostatném Česku byly Škodovy závody v Plzni. Podívejte se na jejich stručnou historii v meziválečné době.
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Po pádu komunistického režimu za transformace hospodářství vznikla celá řada bank. Jak se ukázalo později, mnoho z nich mělo malý kapitál a část z nich půjčovala peníze převážně firmám svých majitelů. Asi největším případem krachu banky byl pád Investiční a poštovní banky v roce 2000. Podívejte se nejen na její příběh.
13 732
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.