04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Josef Škvorecký patřil k nejvýznamnějším poválečným prozaikům. Po potlačení Pražského jara v roce 1968 emigroval do Kanady, kde založil se svou manželkou nakladatelství '68 Publishers. V něm se vydávaly knihy, které byly v Československu zakázané.
Březnem roku 1939 končí samostatnost českých zemí i společný stát Čechů a Slováků. Prezident Emil Hácha je při jednání v Berlíně s kancléřem Adolfem Hitlerem postaven před "hotovou věc". Podívejte se na okolnosti událostí března 1939 a nepřímou vzpomínku pamětnice na jednání Háchy s Hitlerem.
Proč došlo po 2. světové válce k opětovnému sjednocení Česka a Slovenska? Proč přestal na konci druhé světové války existovat Slovenský stát a neubíral se dále samostatnou cestou? Podívejte se na zajímavý komentář k nepříliš často diskutované otázce.
Radek Fridrich je současný český básník, překladatel, publicista a pedagog. Jeho emblematickým tématem se stalo severní pohraničí, konkrétně oblast Děčínska. Je nositelem ocenění Magnesia Litera za sbírku Krooa krooa. V cyklu Jedna báseň nám předčítá ze své sbírky Linie S1.
V červnu roku 1951 bylo více než 77 000 úředníků převedeno do průmyslové výroby. O ideologických i praktických důvodech tzv. Akce 77 tisíc do výroby hovoří historici Zdeněk Jirásek a Michal Pehr. Jednalo se o velkou poptávku po pracovních silách v průmyslu, zároveň zde byla patrná snaha komunistického režimu rozbít úřednickou třídu a zařadit ji mezi pracující lid.
Největším důsledkem českého stavovského povstání byl obrovský přesun majetku, k němuž došlo jako součást trestu představitelů povstání. Stovky panství změnily své majitele. Jak probíhaly konfiskace a kolik šlechtických rodin postihly? Jaké měly důsledky pro další vývoj českého státu?
Zakoupením nákladní lodě Republika v roce 1952 byl položen základ české námořní flotily. Postupně se flotila pod československou vlajkou rozrůstala. Dobrodruzi ze země bez moře jezdili po celém světě, přepravovali různý náklad a finančně se tomuto podniku velmi dařilo. Ztrátový nebyl historicky nikdy. Velký zisk vykazoval i v roce 1992, kdy byl zařazen do kuponové privatizace. Čtrnáct lodí bylo ale nakonec prodáno a stovky námořníků se ocitly ze dne na den bez práce.
Krušné hory byly známé zejména těžbou rud v 15. a 16. století, kdy se zde razil např. jáchymovský tolar. Prudký rozvoj regionu ale přinesla až výstavba železnice v 19. století, kdy zde vznikaly různé zajímavé podniky jako např. konzervárna ryb dovezených z Baltského moře. Následně celý region proměnila těžba hnědého uhlí ve 2. polovině 20. století.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.