04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Jedním z důsledků únorových událostí v roce 1948 byla i rozsáhlá změna na českém a slovenském venkově. Soukromé vlastnictví přecházelo zpravidla pod nátlakem na kolektivní, vznikala jednotná zemědělská družstva. V dobovém příspěvku z roku 1984 hodnotí zemědělský vývoj tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal.
Dvacáté století přineslo vedle společenských změn také revoluční změny v módě. Emancipované ženy zkracovaly sukně i vlasy a ideálem se stala štíhlá, hranatá postava. Poprvé v historii nenosily děti to, co jejich rodiče. Móda poprvé nahrávala mládí a módní salony pak samy navrhovaly modely jakožto umělecká díla.
28. říjen je náš nejvýznamnější státní svátek. V pietním aktu u příležitosti oslav 99. výročí vzniku samostatného Československa u Národního památníku na pražském Vítkově prezident Miloš Zeman a veřejní činitelé položili věnce u hrobu neznámého vojína a uctili tak památku bojovníků za existenci Československa.
V souvislosti s mnichovskou dohodou se často hovoří o „zradě západních mocností". Na celou skutečnost je však vhodné nazírat v kontextu mezinárodní situace, nikoli pouze prizmatem zájmů našeho státu. Jaké byly příčiny vzniku a důvody Francie a Velké Británie podepsat mnichovskou dohodu, blíže objasní historici v pořadu Historie.cs.
Jedním z nejvýznamnějších československých průmyslových podniků 20. století byl podnik ČKD. Pod tímto názvem existoval od roku 1927, kdy došlo ke sloučení několika firem s podobným výrobním programem. Ty měly své počátky už v druhé polovině 19. století. Jedním z nich byla i Elektrotechnická akciová společnost Emila Kolbena, který se stal ředitelem celého komplexu a vedl ho až do konce třicátých let, kdy kvůli svému židovskému původu byl nucen firmu opustit.
Holašovice byly založeny už ve 13. století a dodnes tvoří ucelený soubor domů, který se od středověku téměř nezměnil. Můžeme tak obdivovat usedlosti kolem rozlehlé návsi s chlévy, maštalemi, sýpkami atd. Podívejte se na podobu vesnice našich předků, i když vizuálně průčelí statků doznala změn ve stylu tzv. selského baroka v druhé polovině 19. století.
Tomáš Baťa je dnes považován asi za nejslavnějšího prvorepublikového podnikatele. Jeho cesta k úspěchu však byla velmi pozvolná. Rodinnou obuvnickou firmu původně založil se svými dvěma staršími sourozenci ještě v dobách Rakouska-Uherska. Nevěnoval se však jen výrobě obuvi, podnikal v mnoha dalších oborech. Baťa umřel poměrně mladý, v 56 letech při leteckém neštěstí. Baťovské impérium ale žije dál.
Důvodů k protestům proti měnové reformě bylo mnoho. Zajímavé je, že nejvíce proti ní vystupovali dělníci, tedy jedna z opor komunistického režimu. Podívejte se na diskusi historiků o první významné protestní akci v celém komunistickém bloku.
13 576
759
4 621
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.