02:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Simulace zemětřesení od odborníků v San Diegu mají pomoci zlepšit stavbu domů v oblasti podél zlomu San Andreas. Ten se vyznačuje pohybem dvou litosférických desek vedle sebe, v tomto případě se o sebe třou desky pacifická a severoamerická.
Vlna extrémních veder v oblasti Mrtvého moře je dalším projevem extrémního počasí. Izrael musí kromě rekordních teplot řešit i požáry a písečné či prašné bouře. Rozmary počasí si žádají i lidská obydlí, vzácné památky i lidské životy.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Ve středoamerické Panamě se v roce 2016 slavnostně otevřel nový, rozšířený kanál, kterým mohou proplout mnohem větší lodě než dosud. Aby se mohl zvýšit objem zboží, které proudí klíčovou vodní tepnou spojující Atlantik s Pacifikem, součástí rozšířeného kanálu je i série nových zdymadel. Několik měsíců po otevření nového kanálu se však ukázalo, že je pro největší lodě úzký a manévrování v novém kanále je pro ně obtížné. Jak dlouho trvá dnes obřím kolosům průjezd průplavem?
Pořad zaměřený na slum Moravia, kdysi nejchudší čtvrť druhého největšího města Kolumbie Medellínu. Slum se díky ekonomickému a sociálnímu rozvoji stal prosperující částí velkoměsta.
Největší světovou řeku poprvé zmapoval trutnovský rodák Samuel Fritz. Po třech stech letech se vydala po jeho stopách česká vědecká expedice, aby našla skutečný pramen Amazonky.
Kmen Selk'nam žil v Ohňové zemi po tisíce let v souladu s přírodou. Zde se s příslušníky kmene v 19. století setkal Charles Darwin a mylně je ve své evoluční teorii označil za chybějící článek mezi moderním člověkem a opicí, čímž způsobil první utlačování tohoto etnika, které pak pokračovalo při zabírání půdy osadníky. V reportáži, která je doplněna o autentické fotografie, se dozvíme o unikátních zvycích kmene i o jeho smutném konci.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.