02:08
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Rakouska.
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Animovaný zeměpis vám v krátkosti představí Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Je to království, které má skutečnou královnu. Dozvíte se, proč bychom mu neměli říkat Anglie.
Původ názvů kontinentů sahá až do starověku. Jako první byla pojmenována Asie a Evropa. Podle čeho? Později bylo nutné vymyslet názvy i nově objeveným kontinentům. Kdy a podle čeho byly vybírány, se dozvíme v následujícím videu.
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem se vydáme na cestu do Asie po severu Pákistánu, za druhou nejvyšší a nejnebezpečnější horou světa K2 a na jedno z nejkrásnějších přírodních prostředí Karákóram, které je pro obyčejné smrtelníky jen těžko dostupné.
Adžárie je autonomní republika Gruzie. Leží u hranic s Tureckem, které mělo na celou oblast velký kulturní vliv. Právě v době osmanské nadvlády přijali obyvatelé Adžárie islám. Dnes muslimové netvoří ani polovinu populace v Adžárii a stále jich ubývá. Architektonickým skvostem Adžárie jsou polozapomenuté vzácné dřevěné mešity. V dobách Sovětského svazu byly mnohé mešity zničeny. Ani současná gruzínská vláda v Tbilisi však nevěnuje opravě mešit náležitou pozornost.
Vztahy zemí na Blízkém východě se začaly okolo roku 2020 výrazně proměňovat. Izrael, Bahrajn a Spojené arabské emiráty spolu právě v tomto roce uzavřely investiční dohody a i v následujících letech pokračovalo sbližování Izraele s arabskými zeměmi v regionu. Za sbližováním dlouholetých nepřátel však jsou nejen bohulibé cíle. Vytváří tak hráz proti společnému nepříteli oblasti, Íránu. Ten sleduje vývoj blízkovýchodních vztahů s velkým znepokojením a hovoří o komplotu sionistů, Ameriky a arabských zrádců. Ani Palestinci nejsou těmito kroky příliš nadšeni a cítí, že prohrávají svůj boj o určování své autonomity.
Neoficiální hymnou Austrálie je píseň Waltzing Matilda. Ta doprovází cestovatele po Novém Jižním Walesu. V krátké epizodě potkají během cesty od přehrady Blowering (Blowering Dam) do Dalgety klokany a projedou s nimi krajinou, kde nedávno zuřily strašlivé požáry. Požáry se zastavily na hranicích velkoměst, ale i tak shořelo téměř 200 000 kilometrů čtverečních buše a půdy. Stopy po ohních jsou všude okolo. Dokáže si příroda pomoct?
Historie a současnost Tahiti, největšího ostrova Francouzské Polynésie.
Nový Zéland, to je nádherná nedotčená příroda. Ta na ostrovy přilákala filmové štáby. A díky nim zase přijeli turisté. Cestovatelka Karolína Kočí nám ukáže některá unikátní místa, kde se na Novém Zélandu natáčely např. filmy Letopisy Narnie a Pán prstenů.
Klokani patří k nezaměnitelným symbolům Austrálie. Právě o tyto skákající vačnatce však nyní vedou tamní obyvatelé spory. Klokani se totiž v Austrálii přemnožili. Nejen v buši jich v současnosti žije kolem 50 milionů, což je téměř dvojnásobek oproti stavu před deseti lety. Zejména australští farmáři v nich vidí škůdce, které je nutné vybíjet. Ochránci přírody samozřejmě protestují.
Blogerka a novinářka Sandra Kisić se vypravila s filmaři do Ugandy, aby zjistila, co dělají neziskové organizace pro zlepšení života tamních obyvatel. Jedním z nejdůležitějších projektů je rozvod vody. Díky němu už ženy a děti nemusejí chodit pro vodu na jedno jediné vzdálené místo. Nyní existuje síť stanovišť s vodními nádržemi pravidelně rozmístěnými po širokém okolí. Zároveň jsou místní muži zaučováni, aby uměli systém spravovat i po odchodu odborníků.
Beduíni jsou příslušníci nomádských kmenů obývajících převážně pouště. My se vydáme za beduíny do Egypta. Jejich život v nehostinné poušti není vůbec snadný. Většinou vlastní jen pár velbloudů, oslů a šperků, přesto jsou ale známí svou pohostinností, protože věří, že každý host, který se k nim dostal, je hostem přímo od boha a je třeba se o něj náležitě postarat.
Obrazově bohaté vyprávění o Angole. Usměvaví lidé, nádherná příroda, ale také pozůstatky války a chudoba – to všechno jsou tváře této země.
Seznámíme se s českým lovcem pytláků Arthurem Sniegonem, který pomáhá v Africe chránit ohrožené druhy zvířat. Zaměřuje se především na slony, jejichž počet kvůli pytláctví radikálně poklesl, jelikož v asijských zemích je slonovina stále velmi poptávaný artikl. Pro ochranu slonů Arthur také založil neziskovou organizaci Save Elephants.
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.