02:08
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Rakouska.
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Původ názvů kontinentů sahá až do starověku. Jako první byla pojmenována Asie a Evropa. Podle čeho? Později bylo nutné vymyslet názvy i nově objeveným kontinentům. Kdy a podle čeho byly vybírány, se dozvíme v následujícím videu.
V roce 1859 byla zahájena výstavba Suezského průplavu, který spojil Středozemní a Rudé moře. Dokončen byl v roce 1869. Cestu z Asie do Evropy zkrátil skoro o 9 tisíc kilometrů.
Arabové obývají hlavně Blízký východ a severní Afriku. Byli to původně kočovní pastevci, neboli beduíni, později obchodníci, řemeslníci a zemědělci na Arabském poloostrově. Jak žijí Arabové dnes?
Jak žijí a čím se živí lidé v chudinských čtvrtích Dakaru.
Fuerteventura leží 100 km od Sahary. Tato poloha významně formuje podobu zdejší krajiny. Dominantou ostrova jsou písečné pláže, za zmínku stojí Popcorn beach. Kromě pláží najdeme na ostrově řadu historických staveb, například malé pevnosti a větrné mlýny. Vítr je totiž nedílnou součástí ostrova, nejen jako exogenní činitel, ale také jako zdroj energie. Rovněž poskytuje ideální podmínky pro vodní sporty.
Jeden z nejrychleji tajících ledovců v Grónsku se začal nečekaně zvětšovat, může za to chladnější voda v okolí ledovce. Podle vědců se přísun teplé a studené vody do severního Atlantiku a následně i k západnímu pobřeží Grónska přirozeně mění jednou za 5 až 20 let. Jak přesně ale cyklus funguje a co změny spouští, zatím výzkumníci nevědí úplně přesně.
V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Pořad se věnuje běžnému životu v současném Severním Irsku a ukazuje typické aspekty života v něm, jako např. hurling, farmy a whiskey.
Jen málo míst má za sebou takovou proměnu jako ukrajinská Halič. Ještě před druhou světovou válkou zde žilo na milion židů, jejich komunity byly v každém městečku a region se těšil pověsti důležitého centra židovské kultury. Po nacistickém holocaustu se domů vrátilo jen několik jednotlivců. Během války zmizely mnohé židovské památky, další chátraly během sovětských let. My se podíváme na to, co z bohaté židovské historie v Haliči zbylo.
Co se vám vybaví, když se řekne Turín? Turínské plátno, fotbalový Juventus nebo Fiat? Turín byl v prvních letech hlavním městem sjednocené Itálie. Právě tady se začala psát moderní historie země. A místní jsou na to náležitě hrdí. Dodnes je jednou z nejdůležitějších metropolí Itálie. Najdete tu také jedno z největších tržišť v Evropě. Atmosféru města, které žije průmyslem, sportem, vzděláním a kulturou, zachycuje reportáž pořadu Objektiv.
Ruský venkov trpí odchodem lidí do měst. Ve vesnicích žije už asi jen 27 procent ze 146 milionu Rusů. Aby venkovské tradice nevymizely, snaží se je regiony podporovat. Například v severoruské oblasti Vologda vznikají živé skanzeny nebo muzea místních řemesel. Podíváme se i do kláštera, který byl svého času gulagem.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.