02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
Stručné vysvětlení oběhu vody v přírodě. Ukázka poskytuje základní informace o malém a velkém vodním cyklu.
Pořad se věnuje zemětřesení, jevu, který je naprosto přirozený, a přesto katastrofický. Vysvětluje, co jsou to litosférické desky, jak se pohybují a kde a jak zemětřesení vznikají. Představuje seismometr a popisuje, jak přesně se dají zemětřesení předpovídat pomocí moderních vědeckých metod. Ale i ty mají svá omezení a nefungují na 100 procent.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Jak se u nás produkují potraviny? Většina zemědělské výroby v České republice se odehrává na velkých farmách, kde se hospodaří konvenčně se snahou o maximální výnosy. To znamená s použitím chemie s cílem dostat z půdy maximum. Důsledky na životní prostředí jsou dalekosáhlé. Orná půda ale ubývá, stejně jako zemědělská zvířata. Naproti tomu existují ekologické farmy, i když je jich jen zlomek, kde se hospodaří bez chemie, hospodářská zvířata žijí v jim přirozeném prostředí. Produkty ekologického zemědělství jsou tak zdravější, ale také dražší a náročnější na pracovní sílu. Mohlo by takto fungovat celé české zemědělství?
Ačkoliv říkáme často opak, běžné potraviny jsou levné. Kdyby zemědělci nehospodařili intenzivně s použitím moderních technologií a chemických postřiků, platili bychom za jídlo mnohem více. Podobně jako pro naše peněženky, i pro zemědělce je intenzita produkce ekonomicky výhodnější. Avšak pro přírodu a zdraví člověka je to katastrofa. Chemie využívaná v zemědělství se dostává do půdy, na které se pěstují naše potraviny, nebo do vody, kterou pijeme.
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
Ukázka představuje několik druhů zvířat a rostlin, mezi nimiž najdeme dva druhy ježků – ježka západního a ježka východního. Dalšími z představených zvířat jsou brouk roháč a krahujec, jeden z našich dravců. Z rostlin jsou ukázány orchideje české přírody, tořiče, vzácná tráva kavyl a chráněná bylina třemdava bílá a v neposlední řadě i mák vlčí.
O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Krátký souhrn výsledků statistického šetření o tom, co Češi považují za nejzávažnější problémy. Lidé nejčastěji zmiňují životní prostředí, znečištění ovzduší, přelidnění, globální oteplování, zacházení s pitnou vodou a třídění odpadů.
Vyprávění o projektu, který si klade za cíl vyčistit oceány od plastového odpadu. Vysvětluje, jak funguje systém, který má podle organizátorů projektu každých 5 let snížit množství plastového odpadu v Pacifiku o 50 procent.
13 956
796
4 753
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.