02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Pasáž seznamuje diváky s bludnými balvany, které se nacházejí v Ostravě. Popisuje původ těchto hornin a jejich přemístění ze Skandinávie ledovcem.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT, představuje Kamčatku, o které místní obyvatelé říkají, že právě tam začíná Ruská federace. Zpravodaj se s námi podělí o zážitky z výstupu na jednu z mnoha kamčatských sopek, z návštěvy Medvědí zátoky a z výpravy do oblasti s termálními prameny v okolí aktivních i vyhaslých sopek.
Václav Cílek putuje do severních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností.
Ze všech pěti jeskyní Moravského krasu přístupných veřejnosti je Balcarka údajně nejkrásnější, a to vzhledem k její rozsáhlé krápníkové výzdobě. Před mnoha tisíci lety byla tato jeskyně dokonce obydlena, jak dokazuje mnoho archeologických nálezů.
S Cestománií (2002) se vypravíme do Venezuely prohlédnout si stolové hory a Salto Ángel, který je se svým téměř kilometrovým spádem nejvyšším vodopádem světa. Téměř hned po jeho objevení ve 30. letech minulého století sem míří turisté, ačkoli cesta k němu není vůbec snadná, jak uvidíme ve videu.
Obsazenost v automobilech je v průměru 1,3 osoby. Tedy většina řidičů jede sama. Tento přístup je neekonomický, neúměrně zatěžuje životní prostředí emisemi a navíc zbytečně zahušťuje silniční provoz, nemluvě o problémech s parkováním. Máme štěstí, že v Česku je rozvinutá síť veřejné hromadné dopravy. Naučme se ji více využívat!
Agrolesnictví propojuje dva základní zemědělské obory. Jaké výhody přináší pěstovat stromy a zemědělské plodiny zároveň? Sedláci se po staletí snažili kombinovat obojí, my jsme obory poněkud násilně oddělili. Stromy v poli přinášejí stín, vodu i skrýš pro motýly. Jsou oázou života.
Kousek za Prahou se rozpíná divočina, která vděčí za svou pestrou přírodu člověku. Poté, co kvůli vojenskému újezdu zmizely z brdské krajiny vesnice, si ji příroda vzala zpět. Navíc se v nejvyšších polohách Brd rozkládají unikátní biotopy, které vděčí za svou existenci někdejšímu vojenskému cvičišti. Druhovou pestrost obohacují například i tůňky, jež vznikají v prohlubních po explozích munice. Nebýt těchto lidských aktivit, rostl by tu pouze les. Horská druhotná vřesoviště jsou tak příkladem toho, jak může lidská činnost podpořit biodiverzitu a tím i zdraví krajiny.
Jaké jsou příčiny znečištění vodních toků? Naše dlouhodobě nejznečištěnější řeka pramení v horách tak čistá, že splňuje parametry kojenecké vody. V čem je tedy problém? A jak kvalitu vody ovlivňuje sucho? A jak proti znečištěným řekám můžeme bojovat?
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.