02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Věděli jste, proč je právě hořec tolitovitý symbolem Krkonošského národního parku? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Že papoušci umějí mluvit, to ví snad každý. Jak je to ale naučit? Podívejte se, jak takový výcvik probíhá, které papoušky cvičit lze i co se dá papoušky ještě naučit. Chov papoušků není nic snadného a člověk se o ně musí pečlivě starat každý den. Dozvíte se i mnoho zajímavých informací ze světa papoušků.
Seznámení s různými druhy budek pro různé druhy ptáků. Pasáž ukazuje i možnosti přikrmování ptáků a čištění budek.
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Graptoliti jsou vyhynulí mořští živočichové. Systematicky je řadíme mezi polostrunatce. Jejich četné zkameněliny nacházíme v prvohorních vápencích z období středního kambria až karbonu. Graptolity řadíme mezi vůdčí neboli indexové fosilie, pomocí nichž se určuje relativní stáří geologických vrstev.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Geolog Václav Cílek zjednodušeně popisuje geologickou stavbu Českého ráje, který je tak výjimečný, že ho UNESCO zahrnulo do svého seznamu Světového dědictví.
Sucho, kterým Česko prochází od roku 2015, je nejhorším za posledních 500 let. A to i přesto, že historie měření počasí zdaleka není tak dlouhá. Meteoroložka České televize Taťána Míková vysvětluje, proč můžeme s jistotou říct, že se jedná o největší sucho za poslední půltisíciletí.
Nápad na kanál Dunaj–Odra–Labe se opírá o propojení Severního a Černého moře prostřednictvím německého vodního díla Rýn–Mohan–Dunaj. Na něm mohou zastánci i odpůrci českého propojení tří moří porovnat, jak argumenty té či oné strany odpovídají nebo kolidují s realitou díla, které již existuje téměř 30 let. Zájem o přepravu zboží po vodě obecně klesá, objem kontejnerové přepravy se na kanále za posledních 10 let snížil více než 10krát, lodní doprava se dnes navíc potýká i se suchem nebo mrazivými obdobími. Ráz krajiny se kvůli kanálu nenávratně změnil. Jediným přínosem se dnes zdá být možné využití kanálu pro cestovní ruch.
Aktuální množství plastů v oceánech a mořích se odhaduje na 150 milionů tun. Poslední studie časopisu Nature uvádí, že počet plastů v oceánech a mořích by se mohl za 20 let ztrojnásobit. Proč se takové množství plastů dostává do oceánů a moří a do jaké míry se daří/nedaří ho snížit?
Stav životního prostředí patřil bezprostředně po sametové revoluci mezi největší potíže, které první demokratické vlády musely řešit. V občanské společnosti zároveň kvasily nové aktivity se silnými environmentálními tématy doby: demolice Libkovic, Nové Mlýny, Temelín, Šumava, prolomení těžebních limitů v Horním Jiřetíně. Postupně však začal na síle nabírat proud ekonomického pragmatismu, který aktivity environmentálních hnutí odsuzoval jako extremistické, a ochrana životního prostředí se kvůli vládám V. Klause a M. Zemana ocitla v podobné situaci jako v předlistopadových letech.
13 955
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.