02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V současné době se v České republice nachází jediný geopark: Český ráj. Kousek od Prahy je ovšem unikátní místo, které na své zapsání do seznamu geoparků teprve čeká. Jedná se o Geopark Barrandien, který je pojmenován podle Joachima Barranda, který tuto oblast popsal ve své rozsáhlé publikaci.
Terčin zvířecí svět nás v zajímavém zvířecím příběhu seznámí s tím, co je všechno nutné připravit, abychom vytvořili správné podmínky pro chov kraba.
Kde najdeme Přírodní park Sovinecko? Nachází se v pohraničním území v Nízkém Jeseníku. Tento kraj, který se rozprostírá na 199 čtverečních kilometrech, je bohatý na pestrou skladbu svých lesů. Právem byl v roce 1994 vyhlášen přírodním parkem. Zajímavý je také svými hlubokými údolími, kterým se zde lidově říká žleby.
Terčin zvířecí svět nám v tomto příspěvku předvede, co všechno můžeme naučit našeho psa za cviky a jak budeme při výcviku postupovat.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Chráněná krajinná oblast Český les je tajemnou krajinou se společnou historií Čechů a Němců. Po odsunu sudetských Němců se oblast stala jednou z nejméně osídlených míst v zemi. Až do roku 1990 ležela její velká část v hraničním pásmu, a proto se v ní zachovala nenarušená příroda. Dochovaly se zde původní cenné bučiny, vzácná rašeliniště nebo pestré květnaté louky a pastviny. Dnes je to podle místních obyvatel místo setkávání lidí z obou stran hranice.
Pod nehostinným povrchem Patagonie se ukrývají zásoby významných nerostných surovin, zemního plynu, železné rudy, zlata, ale hlavně křemeliny, teda zkamenělých mořských řas. Její vlastnosti jsou výjimečné a nabízí široké spektrum využití. Jelikož v důsledku klimatických podmínek není Patagonie příliš vhodné místo pro zemědělství, představuje těžba a zpracování křemeliny významnou ekonomickou aktivitu.
Ačkoli lesy pokrývají více než polovinu území Žďárských vrchů, jedná se převážně o uměle vysazené smrkové porosty. Naproti tomu v oblasti Žákovy hory můžeme pozorovat, jak vypadala zdejší krajina v dobách, než se v ní začalo hospodařit. V oblasti rostou stovky druhů hub a také tu pramení řeka Svratka.
Sluneční záření má velký vliv na počasí, nejen co se týče teploty. Ovlivňuje také míru oblačnosti nebo zda bude pršet, případně sněžit. Více o tom, jak na nás Slunce působí, nám poví meteoroložka Taťána Míková.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.