02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Vůdčí neboli indexové fosilie pomáhají paleontologům určit relativní stáří geologických vrstev. Jedná se o druhy, které existovaly poměrně krátkou dobu a na relativně velkém území (nejlépe kosmopolitně), jsou snadno určitelné, vyskytují se ve větším množství a nebyly závislé na prostředí. Ve videu se podíváme do lomu Kosov. Jeho svahy, dosahující mocnosti až 80 metrů, skrývají historii sahající 10 milionů let nazpět. Díky fosiliím můžeme ve vrstvách číst o geologické minulosti místa jako v knize. Záběry ukazují vůdčí zkameněliny graptolitů ze silurských graptolitových břidlic, dále např. mlže Cardiolinku bohemicu, typického pro pozdní silurské vrstvy v české křídové pánvi.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Ve videu je vysvětlen vznik pískovcových skalních útvarů, jako jsou skalní brány, podloubí, skalní hodiny či hřiby. Ty nevznikají v přírodě náhodou, ale podle předvídatelných zákonitostí, konkrétně při zatížení horniny a následného uvolnění nadloží v určitých místech. Eroze pak přednostně odnáší materiál z nezatížených částí a modeluje skalní útvary, které jsou v materiálu předem zaklíčovány. Svoje závěry dokládají vědci z Geologického ústavu AV ČR konkrétními pokusy, prováděnými v lomu Střeleč v Českém ráji.
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Stručné vysvětlení oběhu vody v přírodě. Ukázka poskytuje základní informace o malém a velkém vodním cyklu.
Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu. Většinu našeho území tvoří Český masív, který se formoval prostřednictvím kadomského (před 580 až 500 miliony let) a variského vrásnění (před 300 miliony let). Do východní části republiky zasahuje mladší karpatská soustava pocházející z období alpínského vrásnění. Jak se určuje stáří horniny?
Pojďme se společně podívat na video o želvě bahenní. Co musíme udělat, když takovou želvu odchytíme? Zejména ji změříme a dostane značku. Tím zjistíme po letech, jak rostou, kolik je v přírodě samečků a kolik samiček. Značka se neztratí a slouží dál.
Pojďme se společně podívat na video, jak to mají divoká zvířata v zimním období s potravou. Je důležité zvířata v zimě přikrmovat, a to zejména jsou-li velké mrazy anebo velká sněhová pokrývka. V dřívějších dobách lidé tolik zvěř nekrmili, jelikož zvířata toho tenkrát mohla nalézt více než dnes - například proto, že bylo více listnatých stromů.
Tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Co patří mezi hlavní znaky těchto oblastí? Jaké zajímavé přírodní útvary zde můžeme najít? A jak se člení zbytek australského kontinentu?
V přírodě kolem nás se dá jíst ledacos. Jak ale na louce vybrat, co opravdu bez obav sníst, a co radši ne? U rostlin platí úplně stejné pravidlo jako u hub: Sbíráme jen to, co opravdu známe. Ve videu vyrazíme s botanikem Romanem Pavelou do parku, nasbíráme zde řebříček, jetel, jitrocel a další bylinky. V kuchyni z nich pak připravíme oběd o dvou chodech.
13 732
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.