02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti Poodří je harmonicky utvářená krajina nivy řeky Odry a jejích přítoků. Niva horního toku jedné z největších evropských řek a lužní lesy zasahují na samý okraj jednoho z nejprůmyslovějších měst v zemi.
Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) nás tentokrát zavedou do Grónska. Jedním ze zdejších živočichů je pižmoň severní patřící k těm několika málo druhům, které dokážou vzdorovat drsným arktickým mrazům. V 19. století byli pižmoni téměř vyhubeni, stali se totiž vyhledávanou kořistí obchodníků s kožešinami.
CHKO Moravský kras zahrnuje území o velikosti přibližně 100 km2, patří tak k nejmenším chráněným územím svého druhu. Avšak svou rozmanitostí předčí i rozlehlejší CHKO. Jedná se o největší krasové území Česka a najdeme tu jak jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou, tak i hluboké kaňony, propady, skalní žleby nebo závrty.
Broumovské stěny jsou pískovcové skály v pohraničním broumovském výběžku. Na rozdíl od sousedních Adršpašsko-teplických skal jsou turisticky mnohem méně vyhledávané. Nejvíce navštěvovanou lokalitou je vrch Hvězda (671 m n. m.), na němž stojí barokní kaple postavená podle plánu slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dietzenhofera.
Stručné vysvětlení oběhu vody v přírodě. Ukázka poskytuje základní informace o malém a velkém vodním cyklu.
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Madagaskar je jedním z nejchudších států světa. Přestože byl poničený vykácením tropických deštných lesů a neuváženou zemědělskou výrobou, zachovala se tu dodnes řada endemitů.
Stále více evropských zemí investuje do inovativních způsobů ukládání oxidu uhličitého do různých zásobníků. Snaží se tak splnit své klimatické závazky. Dánsko právě spustilo jeden z takových projektů. K ropné plošině v dánské části Severního moře připlouvají lodě s cisternami v průmyslu zachyceného a následně zkapalněného skleníkového plynu, který tak neskončí v atmosféře. Bezpečně ho tu pošlou zpět pod mořské dno. Využívají vytěžených ložisek po zemním plynu a ropě.
Víte, co je to pařezina? Byly to stabilní lesy, které po desítky let představovaly spolehlivý zdroj dřeva na topení. K čemu je tento typ lesa využíván v 21. století? Pařezinou se totiž na rozdíl od pole může prohnat povodeň bez toho, aby jí uškodila.
Seznamte se s povodím Vltavy a Vltavskou kaskádou. Vodní nádrže, které ji tvoří, umí mimo jiné zmírnit následky povodní. Dá se povodním zabránit?
13 739
770
4 684
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.