02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Chřiby jsou nejrozsáhlejším souvislým komplexem přirozených a přírodě blízkých lesních společenstev na Moravě. Nevysoké pohoří, jehož dominantou jsou kromě skal hlavně lesy. Ačkoliv se nejedná o chráněné území, nedocházelo zde naštěstí k masivní výsadbě smrku, a tak si tato oblast zachovala svou přírodní hodnotu.
Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Když se mezinárodně uznávaný expert na půdní faunu profesor Josef Rusek před lety vracel se vzorky černozemě z jižní Moravy, netušil, že si přináší mrtvou hmotu. Místo očekávané rozmanitosti našel pod mikroskopem jen pár jedinců půdních živočichů. Tento nález označil za největší ekologickou katastrofu na našem území, která přetrvává dodnes. Početnost půdních organismů v půdě poklesla tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Abychom přežili, půda potřebuje vrátit bohatý život, který byl zničen obrovskou chemizací a těžkou mechanizací zemědělství.
Vysvětlení, co je to domácí kompostování za pomoci žížal. Pasáž také názorně ukazuje, jak funguje vermikompostér.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
V ukázce jsou představena mláďata lišek a ježků. Z dalších živočichů se jedná o drozda, ptáka často se vyskytujícího v doubravách a bučinách. Mezi rostliny představené v této ukázce patří léčivý a zároveň jedovatý náprstník často rostoucí v lese a tráva suchopýr vyskytující se na horských podmáčených loukách.
Kvůli ničivému požáru v NP České Švýcarsko v létě 2022 byla Pravčická brána nepřístupná až do konce září téhož roku. K tomuto skalnímu útvaru (a zpět) je možné se vypravit pouze z Hřenska, ostatní trasy zůstaly uzavřené, jelikož na nich hrozí skalní řícení či pád ohořelých kmenů. Ve videu si prohlédneme, co požár v národním parku způsobil, ale i jaká měl pozitiva pro tamní vegetaci.
Geolog Václav Cílek zjednodušeně popisuje geologickou stavbu Českého ráje, který je tak výjimečný, že ho UNESCO zahrnulo do svého seznamu Světového dědictví.
Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.
Představení seismického vlnění a typů seismických vln. Vysvětlení jejich významu pro vznik zemětřesení.
14 041
797
4 776
1 360
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.