02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
To, co se dnes o klimatu a jeho změnách dozvídáme ze satelitních dat, nám mohou říci i letokruhy stromů. Ty vědcům slouží jako podrobný záznam klimatické minulosti. Mezinárodní tým vědců nyní porovnal šířky letokruhů dřevin z různých regionů Evropy. Zmapovali tím vývoj klimatu v Evropě za posledních tisíc let.
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
Vysvětlení, co je to domácí kompostování za pomoci žížal. Pasáž také názorně ukazuje, jak funguje vermikompostér.
Reportáž o vědecké zprávě vyzývající ke globální změně stravování lidí v zájmu trvale udržitelného rozvoje lidstva.
Reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2025) se věnuje recyklaci vzácných kovů v Evropě jako možnosti, jak snížit jejich nedostatek v evropských zemích a zároveň snížit surovinovou závislost na Číně. Recyklaci surovin v reportáži komentuje i Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku (EUROPEUM). Druhá část reportáže se věnuje nelegální těžbě zlata v Senegalu a dopadům těžby na tamní ekosystém i zdraví obyvatel.
Hmyz opyluje i škodí. Pokud by však zmizely ze světa včely, lidstvo by prý přežilo nejdéle 4 roky. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny je potřeba navrátit medonosné či krmné pásy. Nejenže dávají úrodu, jsou především oázou života a farmářům mohou sloužit jako protierozní opatření. Vůbec nemusí být široké, stačí i deset metrů.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Silná zemětřesení v Indonésii v roce 2018 potvrzují závěry studie, ke kterým v roce 2005 dospěl tým vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Vědci analyzovali zemětřesnou aktivitu v této části Země a vytvořili mapu zlomových zón, které se zde nacházejí a na nichž vznikají zemětřesení v oblasti Jávy a přilehlých ostrovů. Host Studia ČT24, seismolog a spoluautor studie Aleš Špičák, nám problematiku zemětřesení v této oblasti Indonésie přiblíží.
Zdymadlo Střekov (Masarykovo zdymadlo) patří mezi největší vodní díla svého druhu v Česku. Dílo bylo vybudováno pod stejnojmenným hradem po 1. světové válce, jeho součástí byla od začátku také vodní elektrárna, čímž vzniklo nejmodernější vodní dílo střední Evropy svého času.
Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým v roce 2000 přepsali učebnice zeměpisu, když zjistili, že nejdelší řekou světa není Nil, ale Amazonka. Dokument Kde pramení Velká řeka (2015) podává základní informace o Amazonce a seznamuje s tím, co předcházelo expedicím tohoto světově proslulého hydrologa.
Jižní Georgie je hlavní z ostrovů britského zámořského území zvaného Jižní Georgie a Sandwichovy ostrovy. Poprvé se tu vylodil James Cook v roce 1775. Ostrov v minulosti sloužil jako základna lovců tuleňů a na začátku 20. století tu kotvily velrybářské lodě. Dodnes jsou u pobřeží tohoto neobydleného ostrova vidět vraky lodí, které připomínají dávné časy.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.