02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu dnes považujeme prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby před více než 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho, který ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Jak vznikly rostliny a kdy se vůbec objevily? A kdy probíhal zlatý věk rostlin? Jak to tehdy na Zemi vypadalo? První rostliny byly takzvané nižší rostliny, což byly sinice a řasy. Zlatý věk rostlin spadá do období karbonu, kdy bylo v atmosféře více kyslíku než dnes. I díky tomu dosahovaly tehdejší plavuně a přesličky výšky 30 i 40 metrů. To samé se týkalo i tehdejšího hmyzu.
Vojenský újezd změnil dříve osídlenou kulturní krajinu Doupovských hor k nepoznání. Podívejme se na příznivé dopady těchto změn. Uměle vzniklá divočina je biologicky pestřejší. Při pohledu na opuštěnou krajinu nás napadá, jak by asi vypadala, kdyby se do ní člověk vrátil a začal by v ní hospodařit. V ukázce se také seznámíme s pozůstatkem obrovského sopečného kráteru, kalderou, kterou bychom v Čechách nejspíš nehledali.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi, popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
To, co se dnes o klimatu a jeho změnách dozvídáme ze satelitních dat, nám mohou říci i letokruhy stromů. Ty vědcům slouží jako podrobný záznam klimatické minulosti. Mezinárodní tým vědců nyní porovnal šířky letokruhů dřevin z různých regionů Evropy. Zmapovali tím vývoj klimatu v Evropě za posledních tisíc let.
Reportáž o vysychání Urmijského jezera v Íránu a pátrání po jeho možných příčinách, jimiž mohou být změna klimatu i vliv lidské činnosti. Řeší se i dopady těchto změn na život v regionu.
Co všechno prozrazuje krajina pohraničních vojenských újezdů? Co nám o minulosti říkají druhově nejpestřejší části krajiny – bezlesé enklávy – přirozené i ty vytvořené lidmi? Jaká tajemství ukrývají pastviny, kterým se vojenské střelnice a dopadové plochy munice tolik podobají? Vojenský újezd způsobil zánik mnoha sudetských vesnic, ale stromy a jejich uspořádání prozrazují, že tady se žilo.
Kousek za Prahou se rozpíná divočina, která vděčí za svou pestrou přírodu člověku. Poté, co kvůli vojenskému újezdu zmizely z brdské krajiny vesnice, si ji příroda vzala zpět. Navíc se v nejvyšších polohách Brd rozkládají unikátní biotopy, které vděčí za svou existenci někdejšímu vojenskému cvičišti. Druhovou pestrost obohacují například i tůňky, jež vznikají v prohlubních po explozích munice. Nebýt těchto lidských aktivit, rostl by tu pouze les. Horská druhotná vřesoviště jsou tak příkladem toho, jak může lidská činnost podpořit biodiverzitu a tím i zdraví krajiny.
14 136
861
4 800
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.