02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Nejvyšším pohořím severní Afriky je pohoří Atlas. Masívy Atlasu se táhnou od Maroka až do Tuniska. My v tomto pohoří navštívíme údolí Ourika, podíváme se mezi Berbery, zamíříme do obřích filmových studií nebo do města Ait Ben Haddou. To se také objevilo v mnoha, i hollywoodských, filmech a seriálech a od roku 1987 figuruje i na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Vysvětlení pojmu srážkový stín, popis příčiny jeho vzniku i jeho projevů a dopadů na krajinu obývanou člověkem, zejména tu podhorskou.
Mlha není vodní pára, jak se tomuto druhu srážek někdy omylem přisuzuje. Jsou to drobné kapičky, které vznikají při kondenzaci vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu. Odborník na meteorologii názorně ukáže dva nejčastější způsoby, jak v přírodě mlha vzniká. Mlhu si můžeme "vyrobit" i doma.
V listopadu 2021 probíhala ve skotském městě Glasgow Klimatická konference o změnách klimatu. Konferenci známou pod anglickou zkratkou COP26 pořádá Organizace spojených národů. Česká rada dětí a mládeže na organizaci vyslala mladé delegátky.
Trilobit ve znaku obce Skryje na Křivoklátsku napovídá, že se jedná o paleontologicky významnou lokalitu, kde jsou dodnes ukryty prvohorní zkameněliny. Na území CHKO Křivoklátsko proto byla vymezena přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium, kde je na určeném místě možný volný sběr fosilií. Nejhezčí nálezy si můžeme prohlédnout také v místním muzeu.
Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.
Pořad se věnuje zemětřesení, jevu, který je naprosto přirozený, a přesto katastrofický. Vysvětluje, co jsou to litosférické desky, jak se pohybují a kde a jak zemětřesení vznikají. Představuje seismometr a popisuje, jak přesně se dají zemětřesení předpovídat pomocí moderních vědeckých metod. Ale i ty mají svá omezení a nefungují na 100 procent.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Kvalitu ovzduší celosvětově ohrožuje postupující klimatická změna a s ní související nárůst lesních požárů. Vzájemně se posilující důsledky mají vliv na zdraví lidí, kvalitu životního prostředí a zemědělství. Jak přesně to probíhá, vysvětluje vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jan Hovorka.
Aktuální množství plastů v oceánech a mořích se odhaduje na 150 milionů tun. Poslední studie časopisu Nature uvádí, že počet plastů v oceánech a mořích by se mohl za 20 let ztrojnásobit. Proč se takové množství plastů dostává do oceánů a moří a do jaké míry se daří/nedaří ho snížit?
Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.
Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.