02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Unikátní 25. geopark UNESCO je Český ráj. Jde o jedinou oblast v ČR, která se může chlubit tímto označením. Na 700 čtverečních kilometrech můžeme vidět řadu přírodních unikátů, ale také archeologických památek. Nejznámější dominantou oblasti jsou Trosky, nezapomeňme ovšem také na Prachovské skály nebo Hruboskalsko.
Václav Cílek vypráví, jak vznikly ve vápencích Moravského krasu čočky železné rudy. Kde staří Slované těžili železo pro výrobu svých zbraní?
Nedaleko lázní Teplice nad Bečvou se otevírá jícen Hranické propasti dlouhý 104 a široký 34 metrů. V něm můžete vidět jezírko. K jeho dnu se však zatím nikdo nedostal, ani po desítkách let bádání se tak nepodařilo zjistit, jak přesně je propast hluboká. Naposledy se odborníci dostali do 520 metrů, což stačilo k tomu, aby propast byla zapsána jako nejhlubší zatopená propast na planetě.
V úryvku z pořadu Krajinou domova (2021) se z letecké perspektivy podíváme na Podbeskydskou pahorkatinu, kde se nachází Pálkovické hůrky se zříceninou hradu Hukvaldy.
Kaňony hluboko zaříznuté do vápencových skal Moravského krasu se nazývají žleby. V okolí slavné propasti Macocha jich najdeme hned několik, např. Pustý a Suchý žleb, které jsou oba součástí NPR Vývěry Punkvy. Na rozdíl od hojně navštěvovaných krasových jeskyní jsou stezky kolem žlebů často liduprázdné, rozhodně však stojí za návštěvu.
Na vrcholu Buchtova kopce v CHKO Žďárské vrchy najdeme modrou kopuli, která ukrývá radar sloužící civilním letadlům pohybujícím se nad územím Česka. Setkáme se s vedoucím stanice, který je zároveň místním rodákem, a dozvíme se detaily, a to jak o řízení letového provozu, tak o Žďárských vrších.
Společnost OKK Koksovny se nachází v centru města Ostrava. Z důvodu častého vypouštění zabarvených výparů začala její činnost dokumentovat místní firma, video zveřejněné na sociálních sítích dosáhlo 55 tisíc shlédnutí. I přesto, že koksovny tvrdí, že jde o mimořádné situace, místní firmy a odborníci z Centra pro životní prostředí a zdraví a Ostravské univerzity se shodují, že se rozhodně o mimořádné akce nejedná.
V pořadu Studio ČT24 (2020) hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek o kritickém poškození Velkého bariérového útesu, největšího korálového útesu na světě. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů, přičemž nejrychlejší úbytek nastal v posledních 10 letech. Hlavní příčinou je stoupající teplota mořské vody způsobená klimatickou změnou.
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
14 039
797
4 776
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.