02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Podnebí, geologické i hydrologické podmínky v Austrálii podmiňují specifické přizpůsobení fauny, flóry i obyvatel. Asi tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Kde se v Austrálii vyskytuje voda? Jaké je zde rozložení biomů? Jaké jsou socio-ekonomické podmínky v Austrálii?
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Na severní polokouli skončilo 1. září meteorologické léto. Podle celosvětových naměřených dat bylo léto 2024 vůbec nejteplejší v moderní historii, z čehož vyplývá, že globální oteplování je tedy stále intenzivnější. V reportáži se k této situaci vyjádří Carlo Buontempo, ředitel meteorologické služby EU Copernicus, Johnathan Overpack z Michiganské univerzity a také Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Chráněné území pojmenované podle jednoho z nejslavnějších českých hradů Křivoklátu je v celé Evropě unikátní. Přírodní podmínky způsobily, že oblast byla odnepaměti řídce osídlena, a tak část rozlohy dodnes pokrývají lesy. Na ploše přes 600 km2 roste přes 80 druhů dřevin. Také zde najdeme dvě třetiny druhů našich kvetoucích rostlin.
Video z pořadu Postřehy odjinud (2014) přináší pohled Jana Šmída na západ Spojených států. Tentokrát nás zavede do Údolí smrti, mimo jiné i k jezírku Badwater, které leží 86 metrů pod hladinou moře a patří k nejníže položeným místům západní polokoule.
CHKO Šumava vznikla v roce 1963 a je třetím nejrozlehlejším chráněným územím svého druhu u nás. Na ploše 100 tisíc ha najdeme krásné hory, zlatonosné řeky, barevná rašeliniště či vodopády. Západní část CHKO Šumava je nejhornatější, jsou tam například vrcholy Pancíř a Špičák, ale také ledovcová jezera. Ve střední části se nachází Boubínský prales. Jižní části dominuje vodní nádrž Lipno.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT, představuje Kamčatku, o které místní obyvatelé říkají, že právě tam začíná Ruská federace. Zpravodaj se s námi podělí o zážitky z výstupu na jednu z mnoha kamčatských sopek, z návštěvy Medvědí zátoky a z výpravy do oblasti s termálními prameny v okolí aktivních i vyhaslých sopek.
Pojďme se společně podívat, jak švýcarského inženýra Georga de Mestrala inspiroval bodlák. Suchý zip, to byla napodobenina rostliny, která vznikla po letech výzkumu. V přírodě se takto inspirovalo mnoho lidských vynálezů.
Dnes se dozvíme spoustu zajímavostí o stromech. Víte, jak žije strom? Jak dopravuje vodu a živiny od kořenů až k horním lístečkům? A kteří živočichové mají ve stromech svá obydlí? Uvidíte, jak se různé dřeviny zpracovávají a čím se navzájem odlišují. A můžete si vyzkoušet „kouzlo“ s citrónovou šťávou.
Drůbež je nejrozšířenější zvířectvo chované na maso po celém světě. Skupinu hrabavé drůbeže netvoří jen slepice, ale jak uvidíme, také krůty, perličky, pávi nebo pštrosi. Seznámíme se s předkem našich slepic kurem bankivským a zjistíme kolik plemen slepic se na světě chová.
Věděli jste, že sklenobýl bezlistý byl u nás ještě nedávno považován za zmizelou rostlinu? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.