02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Nedaleko nádrže Nové Mlýny se úspěšně zabydlily želvy bahenní. Jestli byly želvy v české přírodě původním druhem, nikdo neví. Obchodovalo se s nimi už 17. století. Přesto z naší přírody zcela vymizely. V roce 1989 proběhl pokus o jejich opětovné vysazení do volné přírody. Život želv je plný hrozeb. Vejce musí vydržet v podzemí celý rok a kruté je i přezimování. V minulosti tento vzácný obojživelník žil v několika lokalitách u nás. Nyní tento druh přežívá v České republice jen tady.
Věděli jste, že největším ptákem na světě je pštros? Původně měl 4 metry a uměl i létat. Dnes je menší a už nelétá, ale drobeček to rozhodně není. Asi všichni znáte mýtus, že když se pštros bojí, strká hlavu do písku. To ovšem není pravda. V písku hledá kamení, které jí. V žaludku mu pomáhá rozmělnit potravu. Pštrosa si můžete pořídit i na hlídání domu místo psa.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Tento příběh bude o rodince špačků, která měla zpočátku štěstí. Podařilo se jí získat bydlení, budku zhotovenou v dutině starého kmene. Táta špaček obecný hájil své území a potravou zásoboval svou družku, která zatím upravovala hnízdo. Pak se v hnízdě vylíhla mláďata. Rodinná idylka však netrvala dlouho. Koupajících se špačků si všiml dravec ostříž. Jak to dopadlo?
Podzim je v lese dobou zrání a jeleního troubení. Rozpoznali byste troubení jelena hledajícího a jelena hlídajícího harém? V tomto videu se seznámíme s životem jelení zvěře a poslechnete si různé troubení jelenů, které k podzimu rozhodně patří.
Island zažívá od února (2021) seismické roje, z nichž nejsilnější přesahovaly pátý stupeň Richterovy škály. Aktivita v zemi na rozhraní tektonických desek je podle geologů jen předzvěstí silnější sopečné erupce v části ostrova, která vulkanickou činnost zažila naposledy před více než 800 lety. Obyvatelé tedy mají jistotu, že se něco děje, kdy k tomu dojde, se ale mohou jen domnívat.
Václav Cílek putuje do severních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností.
Vydáme se společně do CHKO Český kras. Tato krajina v okolí hradu Karlštejn patří k nejstarším kulturním krajinám Evropy. Turisticky nejnavštěvovanější jsou kromě hradu zdejší vápencové lomy, které si prohlédneme. V tomto videu prozkoumáme také méně známá, přesto stejně pozoruhodná místa.
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
Vůdčí neboli indexové fosilie pomáhají paleontologům určit relativní stáří geologických vrstev. Jedná se o druhy, které existovaly poměrně krátkou dobu a na relativně velkém území (nejlépe kosmopolitně), jsou snadno určitelné, vyskytují se ve větším množství a nebyly závislé na prostředí. Ve videu se podíváme do lomu Kosov. Jeho svahy, dosahující mocnosti až 80 metrů, skrývají historii sahající 10 milionů let nazpět. Díky fosiliím můžeme ve vrstvách číst o geologické minulosti místa jako v knize. Záběry ukazují vůdčí zkameněliny graptolitů ze silurských graptolitových břidlic, dále např. mlže Cardiolinku bohemicu, typického pro pozdní silurské vrstvy v české křídové pánvi.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
13 956
796
4 752
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.