02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Které webové stránky mohou být praktickým pomocníkem pro zjištění aktuálních informací o hrozícím extrémním počasí, především riziku bouřky? Základem pro meteorologické výstrahy jsou aplikace ČHMÚ (Českého hydrometeorologického ústavu). Daniel Stach ale představí i další odborné weby, které mohou pomoci v předpovědích pro celou Evropu, například Meteoalarm, Estofex nebo Blitzortung.
Historie těžby grafitu na Českokrumlovsku sahá až do poloviny 18. století. Důl na těžbu nerostu využívaného nejen k výrobě tužek, ale i v jaderné energetice byl v Českém Krumlově otevřen v roce 1975. Těžilo se do roku 2003. Důvod k ukončení těžby byl ekonomický, dovoz grafitu z Číny je totiž levnější. V roce 2008 byl důl otevřen veřejnosti.
Václav Cílek vysvětluje, co mohou geologové a paleontologové vyčíst z vápence. Poznají nejen to, jací živočichové a rostliny v minulosti obývali naši zemi, ale například i v jakém prostředí žili.
Za miliardové dotace, které dostávají na péči o půdu, zemědělci kupují umělá hnojiva a pesticidy. Jejich aplikace na poli konvenčního zemědělce však likviduje společenství organismů, jež stejnou půdu vytvořilo a udržuje její úrodnost. Půda bez půdních organismů neváže vodu a snáze tedy podléhá erozi, která u nás dosahuje katastrofických rozměrů. Existují však přírodě blízké postupy, jak se k půdě chovat šetrněji.
Trilobiti jsou zcela vyhynulou skupinou prvohorních mořských členovců. Jejich četné zkameněliny u nás nacházíme například v oblasti tzv. Barrandienu, do něhož patří i Český kras. Na jejich výzkumu se zde podílel také Joachim Barrande, jehož precizní a rozsáhlá práce dodnes budí zasloužený obdiv.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Geolog Václav Cílek zjednodušeně popisuje geologickou stavbu Českého ráje, který je tak výjimečný, že ho UNESCO zahrnulo do svého seznamu Světového dědictví.
Pořad se věnuje zemětřesení, jevu, který je naprosto přirozený, a přesto katastrofický. Vysvětluje, co jsou to litosférické desky, jak se pohybují a kde a jak zemětřesení vznikají. Představuje seismometr a popisuje, jak přesně se dají zemětřesení předpovídat pomocí moderních vědeckých metod. Ale i ty mají svá omezení a nefungují na 100 procent.
V listopadu 2021 probíhala ve skotském městě Glasgow Klimatická konference o změnách klimatu. Konferenci známou pod anglickou zkratkou COP26 pořádá Organizace spojených národů. Česká rada dětí a mládeže na organizaci vyslala mladé delegátky.
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
Je to takové veřejné tabu. Jsme na záchodě, spláchneme. Co se děje dál? A jaké důsledky má vypuštění vany, čisticích prostředků, používání oleje v kuchyni nebo splachování zbytků léků z našich těl? V České republice se daří vyčistit 80 % odpadních vod, ale bez problémů to zdaleka není.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.