02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pod hladinou rybníku můžeme narazit na rybího predátora, tedy štiku. Už malé štiky aktivně loví a klidně i sebe navzájem, a tím regulují svůj počet.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky loví hmyz nad hladinou rybníka. Poštolka snáší druhé vajíčko. Špačci maskují místo, kde se samička chystá snést vejce. Čápi si vzájemně čechrají peří.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápům se vylíhla další mláďata, krmí je a zahřívají. Poštolčím mláďatům rostou pera na křídlech. A špačci se chystají na další mláďata.
Pojďme se podívat, jak to vypadá u vlaštovek, když se vrátí z teplých krajin. Nejprve si nad rybníkem dají svoji seznamovací serenádu, hned pak ale neotálejí a pouštějí se do stavby svého obydlí. Stavbu vede paní vlaštovková, kterou její milý spíše hlídá a chrání.
Kousek za Prahou se rozpíná divočina, která vděčí za svou pestrou přírodu člověku. Poté, co kvůli vojenskému újezdu zmizely z brdské krajiny vesnice, si ji příroda vzala zpět. Navíc se v nejvyšších polohách Brd rozkládají unikátní biotopy, které vděčí za svou existenci někdejšímu vojenskému cvičišti. Druhovou pestrost obohacují například i tůňky, jež vznikají v prohlubních po explozích munice. Nebýt těchto lidských aktivit, rostl by tu pouze les. Horská druhotná vřesoviště jsou tak příkladem toho, jak může lidská činnost podpořit biodiverzitu a tím i zdraví krajiny.
Seznámíme se s devadesátiletým Stanislavem Štýsem, zakladatelem světoznámé České rekultivační školy, přezdívaným lékař krajiny. Ten má za sebou nesčetné množství projektů rekultivace těžební krajiny v Podkrušnohoří, což dokumentují jeho fotografie, které viděli lidé v Rakousku, Německu i Holandsku a které nyní můžeme najít v mosteckém muzeu.
Dopady klimatických změn nevyzpytatelně ovlivňují úrodu různých exotických plodin. Bezprecedentní vlny sucha snižují sklizeň kávy ve Vietnamu nebo pomerančů v Brazílii. V Ghaně se na plantážích šíří virus, který napadá kakaovníky. Ceny těchto potravinářských komodit tak reagují skokovým růstem.
Za uplynulých 100 let vyhubili lidé v Africe více než 90 % ohrožených zvířat. Jejich lov ale neustává ani v současnosti. Naopak, útoky na ně stupňují kvůli rostoucí poptávce po živočišném materiálu. Proto se do Afriky vydávají bojovníci proti pytláctví a pašeráctví, doprovázení speciálně vycvičenými psy, z nichž někteří pochází z Česka. Reportáž představí, jaké dovednosti musí takový pes ovládat a jak probíhá jeho výcvik.
Trilobit ve znaku obce Skryje na Křivoklátsku napovídá, že se jedná o paleontologicky významnou lokalitu, kde jsou dodnes ukryty prvohorní zkameněliny. Na území CHKO Křivoklátsko proto byla vymezena přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium, kde je na určeném místě možný volný sběr fosilií. Nejhezčí nálezy si můžeme prohlédnout také v místním muzeu.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.
Česko je na suroviny docela bohaté, ale mnoho jich netěžíme. V současnosti probíhá těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi a ukončuje se těžba černého uhlí na Karvinsku. Mnohem důležitější je těžba nerudných surovin, například kaolinu na Karlovarsku, Podbořansku i u Znojma. Česká geologická služba provedla v posledních letech výzkum potenciálních ložisek nerostných surovin. Přestože máme značné zásoby lithia, které představují 4 % celosvětových zásob, je otázkou, zda se jej v současnosti vzhledem k ekonomickým nákladům a konkurenci vůbec vyplatí těžit.
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.