02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Jak vypadá velké čínské dinosauří naleziště? Které druhy dinosaurů zde žily a co se jim přihodilo? Jak vypadal Tyrannosaurus magnus, kde žil a čím se živil? Poslechněte si hypotézy o hromadném pohřebišti dinosaurů a čínském obchodu s fosíliemi a zkamenělinami.
Pořad se věnuje zemětřesení, jevu, který je naprosto přirozený, a přesto katastrofický. Vysvětluje, co jsou to litosférické desky, jak se pohybují a kde a jak zemětřesení vznikají. Představuje seismometr a popisuje, jak přesně se dají zemětřesení předpovídat pomocí moderních vědeckých metod. Ale i ty mají svá omezení a nefungují na 100 procent.
Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Pálava je místem, kde se na jihu Moravy potkává krásná příroda s dlouhou historií. Na jaře tu můžeme obdivovat rozkvétající květiny skalních stepí, mimo jiné třeba kosatce. První lidé tuto oblast osídlili už v pravěku, někdy před třiceti tisícovkami let. Zůstala tu po nich řada archeologických pokladů. Historii o něco mladší pak připomíná zřícenina hradu na nejvyšším vrcholu Pálavy Děvíně.
Na Třeboňsku se nachází velké množství pískoven. Kvalitní štěrkopísky se zde těžily nejvíce v 80. letech minulého století. Dnes se klade důraz na to, aby těžba co nejméně ovlivňovala zdejší krajinu. K rekultivaci pískoven proto dochází již během těžby a vznikají tak biotopy, do nichž se stěhují nové rostliny a živočichové.
V 80. letech minulého století postihla Jizerské hory ekologická katastrofa způsobená kyselými dešti. Přečkaly ji pouze bučiny, od roku 2021 zapsané na seznam přírodních památek UNESCO. Prohlédneme si horu Jizeru, 2. nejvyšší bod české strany hor, ze které je krásný výhled. Dále se podíváme na rozsáhlá rašeliniště zapsaná v seznamu Ramsarské úmluvy a uvidíme i vodopády.
Kunětická hora je název zříceniny, která stojí na vrcholu stejnojmenného kopce. Pochází z 15. století a nachází se přibližně pět kilometrů od Pardubic. Na počátku 20. století byl rozpadající se hrad zachráněn a přestavěn mj. slovenským architektem Dušanem Jurkovičem do dnešní podoby. Neméně zajímavý je rovněž geologický původ vrchu Kunětická hora, souvisí totiž s třetihorní tektonickou činností na našem území.
14 136
861
4 801
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.