06:03
Území Podkarpatské Rusi bylo v letech 1919–1939 součástí Československa. Po 2. světové válce ale SSSR vznesl na toto území nárok, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. K podobným změnám bylo donuceno také například Polsko a Rumunsko. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Vzpomínky krymských Tatarů na jejich pokusy vrátit se z vyhnanství zpět na Krym, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Napětí na Ukrajině v posledních dnech stoupá. Moskva soustřeďuje u hranic s Ukrajinou tisíce vojáků. Rozhovory mezi prezidenty Putinem a Bidenem k ničemu nevedly. Obyvatelé Ukrajiny se proto chystají na možnou invazi. Dobrovolnické skupiny je učí ovládat zbraně a formovat jednotky, které poskytují podporu armádě.
Haná, krajina bohatých statků, návštěvníky přivítá větrnými mlýny. Staré časy připomenou i rázovité stodoly, hanácké nářečí nebo bohatě vyšívané kroje. Podíváme se také, jak vypadala hanácká svatba. Proč tyhle dobré časy skončily?
Vyšší teploty nebo častější deště způsobují tání sezonního sněhu a především ledovců v Himálajích. Obojí zvyšuje hladiny řek i jezer a přináší v oblastech bleskové záplavy a následně i vysychání vodních toků. V ohrožení jsou desítky až stovky milionů lidí. O vlivu klimatických změn na politické spory o vodní toky pak následně hovoří politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
Západní zeď, známá také pod názvem Zeď nářků, jako jediná část původního židovského chrámu přežila útok Římanů. Je to nejvýznamnější duchovní centrum židovského národa, od něhož se nikdy nevzdálí boží sláva, ať jsou židé kdekoliv. Každý žid na světě touží po tom, aby se právě zde mohl pomodlit.
Představení přírodních podmínek Kambodži a životního stylu na venkově, včetně stručného přehledu historie země.
Na území Amharska se nachází největší etiopské jezero Tana s pramenem Modrého Nilu. Oblast je také kulturním centrem Etiopie – unikátní kostely vytesané do skal v Lalibele a chrámy v okolí jezera Tana jsou klenoty zdejší etiopské pravoslavné církve. Závěr dokumentu představuje život na venkově, místní trh i svatební obřad.
V největším městě středoasijských republik, Taškentu, žije bezmála 2,5 milionu lidí. Město má velmi bohatou historii – mj. leželo na severní větvi tzv. Hedvábné stezky. V roce 1966 zasáhlo Taškent velmi ničivé zemětřesení o síle téměř 7 stupňů Richterovy stupnice, které zničilo značnou část města. S pomocí dalších svazových republik byl Taškent za tři a půl roku znovu obnoven.
Za území Transylvánie neboli Sedmihradska dnes považujeme celou západní část Rumunska plnou nádherné divoké přírody. Navštívíme zachovalé středověké město Segešvár, rodiště Vlada III. Draculy. Také se dozvíme o historii sedmihradských Sasů, kteří sem přišli již ve 12. století. Nakonec se vydáme na venkov, kde se chovají ovce a pěstují brambory i vinná réva.
Ve videu si připomeneme klíčové okamžiky zimních olympijských her z roku 1994 v norském Lillehammeru. Změna olympijského rytmu způsobila, že Zimní olympijské hry v Lillehameru se konaly již dva roky po předchozích. Poprvé se olympiády zúčastnily týmy samostatné České a Slovenské republiky. Jedna událost z her se dostala dokonce až na poštovní známky. Jiná jakoby pocházela z dramatické detektivky. Příběhů se tu ale odehrálo mnohem víc.
Plavba po proudu Labe končí v široké deltě, kde se Labe vlévá do Severního moře. Součástí pořadu je český přístav v Hamburgu.
Díky rozsáhlým zalesněným parkům není nic neobvyklého potkat v Berlíně lišky, divočáky či další lesní živočichy. Německá metropole proto zaměstnává až 30 městských hajných. I samotný lesní porost v Berlíně je zajímavý, stromy porůstají například již nevyužívané železniční tratě. Přijměte pozvání na procházku městskou divočinou a poslechněte si vysvětlení, jak k tomu vlastně došlo a jakou roli v tom hrály světové dějiny.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.