06:03
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Ještě na začátku 70. let bylo Aralské jezero čtvrtým největším sladkovodním jezerem na světě. Původní plocha jezera se však od té doby zmenšila na méně než polovinu. Původní jezero je nyní rozděleno na dvě části. Postupný zánik jezera je skutečně velmi rychlý. Jako hlavní příčina postupného vysychání jezera je uváděno nadměrné využívání vod z řek napájejících Aralské jezero pro závlahy bavlníkových plantáží. Svoji roli však hrají také procesy související se změnami klimatu.
Široké a nekonečné stepi tvoří srdce centrálního Kazachstánu. Ve stepích najdete tradiční pastevce koní i stopy moderní kosmonautiky. Supermoderní je také hlavní město Astana, ale stepi ukrývají pozůstatky kruté historie – sovětského gulagu.
Vyprávění o jezeru Bajkal. Jakou zde najdeme faunu a jaký je život a tradice místních obyvatel? Ukázka se také věnuje ekologickým problémům jezera způsobeným lidskou činností.
Reportér Karel Rožánek popisuje důsledky druhé války o Náhorní Karabach (listopad 2020). Vysvětluje, v jakém stavu se region nachází a proč se Arméni nechtějí vystěhovat ze svých domovů na základě právě podepsané mírové dohody, která prakticky potvrzuje vítězství ázerbájdžánské strany a porážku etnických Arménů.
Vyvolený národ pod vedením Mojžíše putoval 40 let po poušti. Na hoře Sinaj bylo Mojžíšovi vyjeveno desatero přikázání. Z hory Nebo mohl pohledět na zaslíbenou zemi. V Jeruzalémě byl pak vystavěn chrám, po jehož zničení zbyla jen zeď. Zeď nářků je jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst Židů. Mezi další patří například hroby židovských velikánů. V Izraeli lze najít také křesťanská poutní místa. Hlavním cílem křesťanských poutníků je bazilika Svatého hrobu v Jeruzalémě. Seriál Prolínání světů provádí světovými náboženstvími s cílem porozumět jim a ukazuje, jak nás přesahují.
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
Tropické deštné lesy patří mezi největší bohatství naší planety. Hned po korálových útesech jsou nejbohatšími ekosystémy z hlediska druhů na světě, přestože zabírají jen 6 % rozlohy Země. Při putování v pralesech Filipín uvidíme místní unikátní druhy rostlin i živočichů a zároveň si připomeneme, jak je tento ekosystém ovlivňován zásahy člověka.
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Video nás seznámí s našimi původními druhy raků a dále s druhy, které k nám byly zavlečeny. Ve stručnosti jsou zmíněny i hlavní problémy, které introdukované (nepůvodní) druhy raků v naší přírodě způsobují.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.
Reportáž ČT ze sibiřského Norilsku, kde v červnu 2020 došlo k úniku ropy. Ekologická katastrofa zasáhla region Krasnojarsky kraj v Rusku.
V Bangladéši se lidem daří nejlépe v deltách velkých řek, a to z jasného důvodů – v jejich okolí je úrodná půda. Naopak ve městech je náročné najít práci. Čím vším se obyvatelé jedné z nejchudších zemí světa živí?
Kerala ja malý svazový stát v jihozápadní Indii. Od 16. století se zde silně projevoval vliv portugalských přistěhovalců. V místním jazyce se Kerale říká kokosová země. Právě kokosy se zde zpracovávají zcela beze zbytku. Z kokosových vláken se například vyrábějí provazy, které využívají místní rybáři.
Film se zabývá cestou, kterou musí urazit káva, než se dostane na stůl, a hlavně také sociálními problémy, které pěstování kávy způsobuje pěstitelům. Ukazuje například agresivní postupy nadnárodních společností vůči pěstitelům kávy.
13 814
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.