Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Jak se pozná přirozený les a jakou roli v něm hraje tlející dřevo? Mrtvé dřevo je pro přirozenou obnovu lesa nezbytné jako dodavatel živin, vázány jsou na něj i nejrůznější druhy hmyzu nebo hub, které hrají v ekosystému lesa klíčovou roli.
Za miliardové dotace, které dostávají na péči o půdu, zemědělci kupují umělá hnojiva a pesticidy. Jejich aplikace na poli konvenčního zemědělce však likviduje společenství organismů, jež stejnou půdu vytvořilo a udržuje její úrodnost. Půda bez půdních organismů neváže vodu a snáze tedy podléhá erozi, která u nás dosahuje katastrofických rozměrů. Existují však přírodě blízké postupy, jak se k půdě chovat šetrněji.
Na polích najdeme i důležité ostrovy v podobě remízků a mezí. Obce nebo jiní majitelé půdy mohou zvýšit rozmanitost a členitost zemědělské krajiny právě tím, že osází staré historické cesty, obnoví remízky, meze nebo podél nich vysází řadu keřů či stromů, třeba ovocných. Stačí jednoduchý projekt a domluva mezi majitelem a hospodářem. Výsledek může rozdělit velké lány, bránit tak erozi, omezit vysoušení krajiny a přinést do ní více života.
Mnoho obcí, usedlostí i domácností řeší úlohu, jak naložit se splašky, a přitom dodržet čistotu odpadních vod. Jako jedna z možností se nabízí kořenová čistírna. Je ideální i pro chalupy, protože nevyžaduje, oproti biočističkám, celoroční provoz. Pro čištění odpadních vod slouží i na mnoha obcích. Například v obci Zbenice funguje obecní kořenová čistírna již 17 let a rozhodnutí tehdejšího vedení obce pro tuto variantu čističky by ani po letech neměnili. Závěrečná část videa nás zavede do pěstírny rostlin pro kořenové čistírny.
Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.
Reportáž z exkurze na třídicí linku odpadů v rámci pořadu Fokus Václava Moravce na téma Recyklace světa. Dozvíte se, jak probíhá třídění odpadu nebo recyklace papíru, jak funguje třídicí linka, komunální odpad a odpadové hospodářství a jaký vliv má odpadové hospodářství na životní prostředí.
Epizoda dává nahlédnout do jarní přírody na konci května. Představuje mláďata lišky, ptáčata výra velkého, sýkory modřinky a celou řadu rostlin, z nichž nejvzácnější jsou prstnatce bezové. Dále jsou zmíněny celoročně kvetoucí hluchavky nachové, jejichž semena přenášejí mravenci, a v parcích kvetoucí zlaté deště.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a zemina je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
Červené blato se nachází na okraji CHKO Třeboňsko. Dnes je národní přírodní rezervací, kdysi však území sloužilo jako zásobárna topiva pro nedalekou sklářskou huť z Jiříkova údolí. Jako v každém rašeliništi, i zde se musíme pro naši bezpečnost pohybovat jen po vyznačených cestách. Na jaře tu kvete rojovník bahenní, v létě dozrávají borůvky a brusinky. Také tu roste suchopýr, vlochyně nebo borovice blatka.
Národní parky na Borneu jsou domovem pro neuvěřitelných 6000 rostlinných druhů. Roste tu například přes 700 druhů orchidejí a smradlavá rafflesia, parazitická rostlina, která kvete jen jeden týden v roce. Najdete tu druhy původně z různých kontinentů, ale najdete zde také druhy, které nerostou nikde jinde na světě. Na malé ploše parku se nachází pět vegetativních zón.
14 037
797
4 771
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.