01:20
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
V širším okolí řeky Moravy se těží její staré písečné nánosy. Mnohé pískovny zatopila podzemní voda a z některých se staly unikátní biotopy, v nichž je díky filtraci přes písčité vrstvy voda křišťálově čistá.
Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Rys, vlk a medvěd, úchvatné šelmy vyskytující se na našem území, které ovšem máme jen zřídkakdy šanci spatřit na vlastní oči. Dozvíte se, kde a jak je možné tato zvířata sledovat na jednom místě a co všechno už o nich víme. Jak najít šelmy ve zdánlivě nekonečném lese?
Dravý pták harpyje pralesní je nejen součástí indiánské mytologie, ale patří i k vrcholným predátorům Amazonie. Jejich přítomnost také označuje dobrý stav ekosystému. Ochraně harpyjí se věnuje venezuelská organizace Esfera, jejíž členové nám v následující reportáži představí, jak s těmito pozoruhodnými dravci pracují.
Plasty v klasické podobě jsou materiálem, který se téměř nerozkládá. Spíše dochází k jeho rozpadu na menší části, tzv. mikro a nanoplasty. Tyto částice pak mohou negativně působit na organismy, včetně člověka.
Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.