Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Ukázka popisuje nejvýznamnější nálezy české archeologie a jejich význam pro poznávání naší minulosti.
Jak si lidé osvojili práci s kovy? Pasáž popisuje, jak se využívaly kovy v pravěku a jak se vyrábělo a k čemu používalo železo. V Moravském krasu se železné hřivny vyráběly už v osmém století. Co to je? A jak jejich výroba probíhala? Ukážeme si rekonstrukci tohoto procesu.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem ve zkoumání archeologických nálezů – archeogenetikou –, která se posledních dvacet let rozvíjí i u nás.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Ukázka popisuje, co to je archeologie a čím se tento vědecký obor zabývá.
Moderní informační technologie umožnily archeologii simulovat archeologická data, a lépe je tak zpřístupnit i laické veřejnosti. Podívejte se na malou ukázku možností, které nabízí virtuální archeologie.
Ve Stradonicích na Berounsku se nacházelo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid u nás. K rozšíření povědomí o něm přispěla i událost z roku 1877, kdy byly v místě tehdejšího oppida nalezeny zlaté mince. Dají se zde najít i dnes? A jaká je historie Keltů ve Stradonicích? To nám prozradí herec Josef Polášek spolu s archeologem místního centra keltské kultury na zámku Nižbor.
Od vynálezu automobilu se vede stýkání a potýkání pěších a jezdících v autech. Podívejte se na krátkou filmovou esej ze začátku 80. let na toto téma. Doplní ji dobové ilustrační záběry ze „století aut“.
Vysokomýtský rodák Otakar Poupa byl ve světě uznávaným československým kardiologem. V roce 1968 patřil k iniciátorům petice Dva tisíce slov, která požadovala hlubší politické a společenské změny v Československu. Po sovětské okupaci emigroval a žil především ve švédském Göteborgu.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen život Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, všestranného umělce, cestovatele a později i válečníka.
V roce 1957 byl v Řeži uveden do provozu první československý jaderný reaktor, na jehož vybudování spolupracovali čeští a sovětští fyzici. Šlo o nesmírně významný krok pro vývoj českého jaderného programu. V reportáži se seznámíme s podrobnostmi tohoto přelomového momentu naší jaderné energetiky.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.