05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Dne 24. února 2022 vypukl válečný konflikt, ve kterém Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Na území Evropy se jedná o první vojenský konflikt po více než 20 letech.
Na západě Číny daleko od velkých měst se rozkládá provincie Sin-ťiang, v níž žije 12 milionů Ujgurů. Komunistický režim toto muslimské etnikum krutě utlačuje pod ideologistickou zástěrkou převýchovy. V exkluzivním rozhovoru s čelní představitelkou ujgurského exilu se dozvíme o metodách čínského útlaku, pracovních táborech, do nichž jsou mnozí Ujgurové zavíráni, šikaně a dalších příkladech porušování lidských práv v provincii. Proč svět ignoruje jejich diskriminaci? Podívejte na rozhovor Jakuba Železného.
V roce 1991 vznikla samostatná Ukrajina. Podle rozlohy druhá největší země Evropy však nebyla ani zdaleka jednotná. Východ a západ země jako by byly dvěma státy. Oblasti východně od Dněpru mají s Ruskem společné dějiny již od 17. století. Naopak západ Ukrajiny je spíše středoevropský. Tyto oblasti byly dlouho součástí Rakouska, po první světové válce pak Polska či Československa. Reportáž, která vznikla v roce 2013 v době tzv. Euromajdanu a před anexí Krymu, mapuje tyto základní rozdíly mezi západem a východem země.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
V panenské krajině mongolské stepi po stovky generací žili lidé bez větších negativních stop na životním prostředí. To už dnes neplatí. Mongolská step je znečištěná odpady a tamní stáda mají žaludky plné plastů. Řešení by mohlo přijít v podobě třídění a částečné recyklace přímo na místě. Mongolsko dnes patří mezi 10 největších producentů plastového odpadu na světě. To je potřeba změnit.
Existují u nás rozlehlé úseky divoké krajiny, kde působení člověka bylo po desetiletí nepatrné. Některé části vojenských újezdů byly jen příležitostně narušovány těžkou vojenskou technikou či výbuchy munice. Právě v takových lokalitách postupně vznikaly ekosystémy, které by jinde v krajině nedostaly čas se vyvíjet. Dnes můžeme do některých koutů těchto oblastí s nespoutanou přírodou nahlédnout i my.
Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?
Stále více evropských zemí investuje do inovativních způsobů ukládání oxidu uhličitého do různých zásobníků. Snaží se tak splnit své klimatické závazky. Dánsko právě spustilo jeden z takových projektů. K ropné plošině v dánské části Severního moře připlouvají lodě s cisternami v průmyslu zachyceného a následně zkapalněného skleníkového plynu, který tak neskončí v atmosféře. Bezpečně ho tu pošlou zpět pod mořské dno. Využívají vytěžených ložisek po zemním plynu a ropě.
Papírna v jihokorejském Andongu je jedna z mála továren v zemi, kde se vyrábí tradiční korejský papír hanji podle původních metod. Společně si prohlédneme celý výrobní proces, při němž z nepěkně vyhlížející hmoty vznikne sněhobílý zázrak. Jeho základem jsou moruše, stonky sóji a pohanka.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Cestopis popisuje životní podmínky a kulturní zvyklosti v buddhistickém Ladakhu v Indii. Přiblíží místní památky, ale i problémy s chudobou.
Cestopisný dokument zachycuje přírodní a socioekonomické podmínky Tibetu. Vysvětluje princip vzniku ledovcových jezer a srážkového stínu a ukazuje vliv čínské okupace na tradice a život v Tibetu.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.