01:15
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Před 13,8 miliardy let došlo k velkému třesku. Video ukáže, co je to prvotní polévka a z jakého materiálu vznikly planety a hvězdy. Dozvíte se také, jaké nové atomy vytvořily termonukleární reakce v nitru hvězd.
Astronomové pozorující oblohu na Evropské jižní observatoři v Chile během noci shromáždí na 125 gigabytů dat. Posílání tohoto obrovského objemu dat je velký technický problém. Vzhledem k omezené šířce mikrovlnného pásma ve spojení mezi Paranalem a páteřní internetovou datovou sítí nebylo vždy možné dodat pozorování do ústředí v německém Garchingu přímo. Chilské město Antofagasta a dvě observatoře – Paranal a Amazones – jsou už nyní spojeny sto kilometrů dlouhým datovým kabelem, který umožňuje rychlý a pružný přenos.
Evropští vědci se zaměřili na výzkum oblačnosti, její vývoj totiž dopadá i na změny klimatu. Jediným nástrojem meteorologů pro poznání budoucnosti jsou nejrůznější klimatické modely. Ty však dávají odlišné odpovědi. A tyto rozdíly vznikají právě díky neznalosti výškového rozložení oblačnosti. Vědci nyní používají údaje z nových satelitů, díky nimž se klimatické modely značně zpřesňují.
Jestli byl na Marsu někdy život, zatím nevíme. Díky sondám Spirit a Opportunity ale už víme, že tam byla voda.
Venuše je často nazývána "sesterskou planetou" Země. Má totiž řadu společných vlastností a je Zemi nejblíž. Vznikla i ze stejné mlhoviny jako Země a vyvíjela se podobně. Ale najdeme zde i řadu odlišností, například průměrnou teplotu, nejvyšší horu či délku jednoho dne. Co ještě o ní víme?
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.