05:43
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Jak se vyvíjí vesmír a jak skončí? Co je to velký třesk, tepelná smrt a velký roztrh? V jaké fázi se právě nyní vesmír nachází? A víme, co bylo před velkým třeskem?
Co bylo dřív: Galaxie nebo její černá díra? Astrofyzikové z Evropské jižní observatoře snad budou moci na tuto otázku odpovědět. Našli totiž velmi neobvyklý jev, osamocenou černou díru. Černé díry a její aktivní formy totiž obvykle leží uprostřed galaxií. Objev pět miliard let vzdáleného kvasaru ale ukázal, že tyto vesmírné úkazy by si mohly díky výtryskům hmoty a energie do nedaleké galaxie vytvořit nové hvězdy a galaxii si pak přitáhnout. Jinými slovy: nové černé díry si mohou vytvořit vlastní galaxii a tu si pak obléknout.
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
O naší jediné známé přirozené družici, Měsíci, máme jako lidstvo už množství informací. Přesto zdaleka nevíme všechno. Existují nějaké nevyřešené měsíční záhady? A co všechno můžeme na Měsíci vidět?
Jeden z posledních snímků pocházejících z Hubblova vesmírného dalekohledu zachycuje jakousi podivnou a jasnou galaxii. Astronomové zjistili, že je výsledkem srážky dvou spirálních galaxií, které nyní již téměř zcela splynuly. Základy původních galaxií ale stále ovlivňují vzhled i chování té nové. Tento objekt byl centrem pozornosti Hubblova vesmírného dalekohledu a jeho několika sourozeneckých vesmírných sond, které soustavně mapují naši oblohu.
Ukázka představuje Saturn a jeho prstence. Popisuje oběžnou dráhu této planety a vysvětluje, kdy se její prstence zarovnají do jedné roviny.
Před 13,8 miliardami let by se celý vesmír, všechen prostor i čas vešel na špičku jehly. Pak ale přišel velký třesk, během kterého vznikl vesmír tak, jak ho známe dnes.
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.